Biografie

Od období průmyslové revoluce v 18. a 19. století se datuje nová etapa vývoje matematiky a fyziky, kdy se předmětem zkoumání stávají abstraktní kvantitativní vztahy a geometrické objekty, které čekaly – a mnohé čekají dodnes – na své praktické uplatnění. Do tohoto nového světa patřila na počátku minulého století i osobnost dnes již téměř neznámá: Rakouský fyzik a matematik Paul Ehrenfest. Albert Einstein o něm prohlásil, že byl nejlepším učitelem, kterého v průběhu svého života poznal.

Letos uplynulo 200 let od narození anglického vynálezce Henryho Bessemera. Ačkoli jeho jméno není tak všeobecně známé jako je tomu u jiných velikánů techniky, například Jamese Watta, jeho vynález – bessemerování – je v odborných kruzích považován za nejdůležitější příspěvek jednotlivce k průmyslové revoluci.

„Století páry" přineslo nepřeberné množství vynálezů, mezi kterými významné místo zaujímají parní turbíny. V 80. letech předminulého století v oboru parních turbín vynikli zejména dva erudovaní technici: Švéd Gustaf de Laval a Angličan Charles Algernon Parsons. Později k nim přibude ještě jedno jméno – Slovák Aurel Stodola, zakladatel teorie a konstruování parních a plynových turbín.

Nedonošených dětí stále přibývá – stále více rodí i starší ročníky žen a více párů využívá asistovanou reprodukci. Děti někdy přicházejí na svět i o řadu týdnů dříve a jsou odkázané na pomoc lékařů. V Česku se v roce 2009 narodilo předčasně, tj. dříve než ve 38. týdnu těhotenství, a s nízkou porodní váhou pod 2 500 gramů přes devět tisíc dětí.

Snad ani není člověk, který by se nedíval rád na nebe – v noci na hvězdy, ve dne na mraky. Svítící body na temné obloze si řadíme do souhvězdí, v oblacích za dne hledáme podoby lidí, zvířat i fantastické tvary. Fascinují nás zlatem svítící okraje oblačných kup, dramatická bouřková mračna, ale i cáry, kdy člověk pořádně neví, je‑li to mrak nebo mlha. Tyto útvary a úkazy vytvořené vodní párou sledoval a mapoval významný český astronom 20. století Antonín Bečvář.

Již od starověku představovaly pobřežní útesy pro lodní dopravu velké nebezpečí. Proto lidé začali konstruovat a budovat majáky, které v noci svým světlem upozorňují námořníky na nebezpečná místa a umožňují jim orientaci v pobřežních vodách. Nalezení správného majáku svědčilo o dobré námořní navigaci, zejména na konci delší plavby. Pokud loď hledaný maják nenašla, neměl její kapitán jistotu, zda může bezpečně pokračovat v plavbě.