Před 260 lety, 19. února roku 1745, se v italském městečku Como narodil Alessandro Volta, jeden ze zakladatelů moderní technické civilizace, objevitel prvního zdroje elektrického proudu .
Před 130 lety, 25. dubna 1874, se v italském městečku Griffona u Bologně narodil muž, který „zmenšil“ svět, vynikající elektrotechnik a vynálezce bezdrátové telegrafie, G. M. Marconi. Po bohatém a úspěšném životě, plném významných poct, zemřel 20. července 1937 v Římě.
Právě před dvěma sty deseti lety, 8. května roku 1794, skončil pod gilotinou Francouzské revoluce svůj život jeden z největších učenců Francie všech dob, „arcičaroděj“ počátků moderní chemie – Antoine Laurent Lavoisier.
Před 70 lety, 4. července 1934, zemřela v Sancellemoz ve Francii Marie Curie-Skłodowská, jedna z největších osobností moderní vě-dy – žena, jejíž objevy definitivně změnily tradiční fyziku i chemii.
„To bylo životní kredo mého dědečka, kterým se řídil od svých 17 let.,“ vzpomíná paní Hélène Langevin-Joliot, vnučka madame Curie. Čilá a bystrá ve svých pětasedmdesáti letech stále přednáší na konferencích a zájemcům při exkurzích v pařížském Curie museu také o své rodině. Vzpomíná na svou maminku Irenu i na babičku Marii, ukazuje rodinné fotografie a pak nechává návštěvníky tiše procházet laboratoří se zachovaným autentickým zařízením, ve které se tvořily dějiny fyziky počátku minulého století.
Dne 7. července roku 1854, tedy právě před 150 lety, zemřel v Mnichově jeden ze zakladatelů našeho „elektrického“ věku – Georg Simon Ohm. Jeho jméno však zná dodnes každý školák, aniž si to třeba uvědomuje. Je po něm totiž pojmenován nejen všeobecně známý zákon, ale také jednotka elektrického odporu.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
