Chodci, proplétající se 14. února roku 1896 v pošmourném odpoledni rušnými bulváry francouzské metropole nad Seinou, netušili, že nedaleko odtud, za zaprášenými okny pařížské polytechnické školy, začal právě nový věk.
Před sto lety – 29. září 1901 – se narodil Enrico Fermi, italský fyzik. Dalo by se říci, že spatřil světlo světa takřka současně se zrozením „atomového věku“. Vždyť právě tehdy, na přelomu 19. a 20. století, konali své pokusy A. H. Becquerel, manželé Curiovi či E. Rutherford a svět se s úžasem dozvídal o existenci radioaktivity.
28. února 1782 se v polských Biercích narodil pozdější vynálezce a průkopník české techniky Josef Božek. To Polsko nás nesmí mást - Božek pocházel z ryze české mlynářské rodiny a Bierce tehdy ležely na území habsburské monarchie, stejně jako Čechy.
Roku 1912, tedy před 90 lety, se v Brně zrodil nový typ vrtulové vodní turbíny s nástavnými lopatkami a axiálním přívodem vody. Ta se pak pod jménem svého konstruktéra – jako Kaplanova turbína – stala jedním z pilířů moderní hydroenergetiky.
Právě před čtyřmi sty lety se narodil Otto von Guericke (12. listopadu 1602 – 11. května 1686), německý přírodovědec všestranných zájmů a muž velkých schopností. Valnou část jeho života zuřila v Evropě třicetiletá válka, Guerickeho „múzy“ však neumlčela.
K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.
O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.
dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.
Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.
Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
