Biografie

Téměř každý ví, že mikrovlnná trouba je kuchyňský elektrický přístroj na tepelnou úpravu pokrmů. Ne všichni ale slyšeli o českém fyzikovi Augustinu Žáčkovi. Přesto se právě on zasloužil o vynález tohoto kuchyňského pomocníka. Augustin Žáček se na základě elektromagnetických kmitů a zdrojů mikrovlnné energie podílel i na objevu magnetronů. Bez nich by neexistoval vojenský radar, který se stal spolu s dalšími radiolokačními a sdělovacími zařízeními nepostradatelný v letecké a námořní navigaci. Letos uplynulo 130 let od narození experimentálního fyzika Augustina Žáčka a 55 let od jeho úmrtí.

Slova Erasma Rotterdamského, že „kniha je člověku mnohdy oděvu potřebnější“ snad nejlépe charakterizují činnost tiskařů a nakladatelů působících po řadu století i v českých zemích, kde se rodili geniální vynálezci v oboru polygrafie nadaní bohatou invencí. Vedle Aloise Senefeldera a Karla Klíče k nim patří také Jakub Husník, talentovaný český malíř a grafik, vážený středoškolský profesor kreslení, průkopník fotografie, nápaditý vynálezce, úspěšný podnikatel a především polygrafický odborník, jehož jméno je v historii vědy a techniky spjato s grafickou technikou tisku z plochy – se světlotiskem. Český umělec, vynálezce a podnikatel se jako jeden z mála dočkal uznání už za svého života.

Vývoj v oblasti výroby a využívání elektrické energie probíhal řadu století. Celým tímto obdobím defilují zástupy fyziků, chemiků, matematiků a techniků, z nichž každý svým způsobem přispěl k pokroku. Jména mnoha z nich jsou všeobecně známa – uvádějí se v učebnicích, encyklopediích, kronikách objevů a vynálezů a v dalších populárně-naučných publikacích, jiná utkvěla v povědomí veřejnosti, včetně odborné, méně, nebo zůstala zcela zapomenuta. Takový osud postihnul také významnou osobnost z letošního kalendáře historie světové vědy a techniky, německého fyzika a chemika Johanna Christiana Poggendorffa. Od jeho narození uplynulo letos 220 let.

Centrem rozsáhlé evropské korespondenční sítě pro výměnu vědeckých informací se v 17. století stal francouzský františkán Marin Mersenne. V matematice se proslavil svými čísly, i tím, že pořád psal dopisy ostatním matematikům. Oni mu odpovídali, on jim opakovaně odepisoval. Každý tak měl přehled o tom, co dělají jeho kolegové. Jejich korespondence se tak v akademickém prostředí stala něčím, co bychom mohli nazvat předchůdcem internetu. Sám Mersenne fungoval jako server.

Letos uplynulo 90 let od narození a 20 let od úmrtí pakistánského teoretického fyzika, astrofyzika, vysokoškolského pedagoga a nositele Nobelovy ceny za vědu Abduse Salama. Ten prohlásil: „Především potřebujeme vědeckou gramotnost a výuku vědám – na všech stupních, zejména vyšších – pro inženýry a technology. To si vyžaduje inspirující učitele, kterými se nemohou nikdy stát, aniž by zakusili a vytvořili alespoň špetku živé vědy během některé části své kariéry. K tomu je třeba mít dobře zařízené výukové laboratoře a – v dnešní době rychle se vyvíjející vědy – k dispozici nejnovější časopisy a knihy. To je minimální vědecká info-struktura, kterou potřebuje každá země."

V druhé polovině 18. století dochází ke znovuzrození atomové teorie coby dědictví řecké atomistické filozofie. Zasloužila se o ně pětice učenců, kteří sice nemluvili stejným jazykem a každý z nich byl trochu fyzikem i chemikem, ale jejichž jména jsou navždy svázána se základními zákony přírodních věd. Patří k nim Francouzi Antoine Lavoisier, fyzik a vzduchoplavec Jacques Charles (Charlesův zákon) a chemik a fyzik Joseph Gay-Lussac (zákon o izobarické roztažnosti plynů, zákon o slučování plynů), samouk, zakladatel meteorologie a chemické atomistky Angličan John Dalton (zákon o parciálním tlaku plynů ve směsi plynů, zákony stálých poměrů slučovacích a násobných poměrů slučovacích) a Ital Amedeo Avogadro. Poslední ze jmenovaných se narodil právě před 240 lety a zemřel před 160 roky.