Biografie

Poprvé se širší veřejnost se jménem amerického fyzika a filozofa profesora Percy Williama Bridgmana setkala těsně před vypuknutím druhé světové války. V roce 1939, kdy panovala oprávněná obava, že němečtí fyzikové budou přinuceni sloužit nacistickým cílům, zřetelně vyslovil názor mnoha dalších světových vědců. Veřejně tehdy oznámil, že v budoucnosti přístup do své laboratoře vědcům z totalitních zemí neumožní. Jako důvod uvedl, že občan takového státu není již svobodným jedincem a může být přinucen vykonávat činnost, která slouží cílům totalitního státu. Letos si připomínáme 55. výročí úmrtí u nás tohoto téměř neznámého badatele v oblasti vysokých tlaků.

Překotný zrod podnikatelské vrstvy ve druhé polovině 19. století byl obdobím, kdy se lidé obdaření nezbytnou dravostí a příslušnou dávkou štěstí mohli vypracovat od nuly na boháče snadněji než kdy jindy. V letošním roce bychom chtěli připomenout osobnost úspěšného českého výzkumníka a podnikatele Františka Vydry, který patřil mezi úspěšné podnikatele a v roce 1895 zavedl v Dobrovizi u Prahy výrobu cikorky. Od jeho úmrtí letos uplynulo 95 let.

Téměř každý ví, že mikrovlnná trouba je kuchyňský elektrický přístroj na tepelnou úpravu pokrmů. Ne všichni ale slyšeli o českém fyzikovi Augustinu Žáčkovi. Přesto se právě on zasloužil o vynález tohoto kuchyňského pomocníka. Augustin Žáček se na základě elektromagnetických kmitů a zdrojů mikrovlnné energie podílel i na objevu magnetronů. Bez nich by neexistoval vojenský radar, který se stal spolu s dalšími radiolokačními a sdělovacími zařízeními nepostradatelný v letecké a námořní navigaci. Letos uplynulo 130 let od narození experimentálního fyzika Augustina Žáčka a 55 let od jeho úmrtí.

Slova Erasma Rotterdamského, že „kniha je člověku mnohdy oděvu potřebnější“ snad nejlépe charakterizují činnost tiskařů a nakladatelů působících po řadu století i v českých zemích, kde se rodili geniální vynálezci v oboru polygrafie nadaní bohatou invencí. Vedle Aloise Senefeldera a Karla Klíče k nim patří také Jakub Husník, talentovaný český malíř a grafik, vážený středoškolský profesor kreslení, průkopník fotografie, nápaditý vynálezce, úspěšný podnikatel a především polygrafický odborník, jehož jméno je v historii vědy a techniky spjato s grafickou technikou tisku z plochy – se světlotiskem. Český umělec, vynálezce a podnikatel se jako jeden z mála dočkal uznání už za svého života.

Vývoj v oblasti výroby a využívání elektrické energie probíhal řadu století. Celým tímto obdobím defilují zástupy fyziků, chemiků, matematiků a techniků, z nichž každý svým způsobem přispěl k pokroku. Jména mnoha z nich jsou všeobecně známa – uvádějí se v učebnicích, encyklopediích, kronikách objevů a vynálezů a v dalších populárně-naučných publikacích, jiná utkvěla v povědomí veřejnosti, včetně odborné, méně, nebo zůstala zcela zapomenuta. Takový osud postihnul také významnou osobnost z letošního kalendáře historie světové vědy a techniky, německého fyzika a chemika Johanna Christiana Poggendorffa. Od jeho narození uplynulo letos 220 let.

Centrem rozsáhlé evropské korespondenční sítě pro výměnu vědeckých informací se v 17. století stal francouzský františkán Marin Mersenne. V matematice se proslavil svými čísly, i tím, že pořád psal dopisy ostatním matematikům. Oni mu odpovídali, on jim opakovaně odepisoval. Každý tak měl přehled o tom, co dělají jeho kolegové. Jejich korespondence se tak v akademickém prostředí stala něčím, co bychom mohli nazvat předchůdcem internetu. Sám Mersenne fungoval jako server.