Biografie

„Chtěl bych Tě zpravit o novém, ale příšerném experimentu, a radím Ti, za žádných okolností to osobně nezkoušej... Zabýval jsem se zkoumáním elektrických sil... Náhle jsem v pravé ruce ucítil šok takové síly, že se celé mé tělo rozechvělo, jako bych byl zasažen bleskem... Jedním slovem, myslel jsem, že je se mnou konec...“. (Z dopisu Pietera van Musschenbroeka francouzskému přírodovědci a fyzikovi René de Réaumurovi v lednu roku 1746.) Letos si připomínáme 255. výročí úmrtí objevitele rané podoby kondenzátoru holandského učence Pietera van Musschenbroeka.

Fyzika většinou vyžaduje experimenty a měření. Změnila se pouze měřítka – pokud Galileo vystačil s kyvadlem, Gray s hedvábnými vlákny, Coulomb se zakrouceným drátem a madam Curieová s malou ionizační komůrkou, zvětšily se dnes rozměry a ceny fyzikálních měřicích přístrojů včetně výše nákladů na jejich provoz milionkrát. S rozvojem částicové fyziky došlo v průběhu 20. století kromě výstavby gigantických urychlovačů také k objevům a vynálezům moderních detektorů nabitých částic. Za konstrukci jednoho z nich – bublinkovou komoru – získal ve svých 34 letech v roce 1960 Nobelovu cenu za fyziku americký fyzik a neurobiolog, profesor fyziky na státní Kalifornské univerzitě v Berkeley Donald Glaser. V kalendáři historie světové vědy a techniky si letos připomínáme devadesáté výročí jeho narození.

Objev chemické látky, ale také štěstěna v podobě shody šťastných okolností, to jsou základy úspěchu profesora Antonína Holého (1. září 1936 - 16. července 2012), geniálního českého chemika, který prožil celý svůj profesní život v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (předtím ČSAV) a jehož nedožité 80. narozeniny letos 1. září pracoviště v pražských Dejvicích připomíná.

Farmacie má původ ve starořeckém výrazu „farmakon“ označujícím jedovatou nebo léčivou látku. Významnou osobností, která tomuto oboru, starému jako lidstvo samo, zasvětila život, byl Karel Fragner. Letos si připomínáme výročí 155 let od narození a 90 let od úmrtí tohoto českého chemika, farmaceuta a průmyslníka.

Letos uplynulo 180 let od narození světoznámého českého geologa a montanisty prof. ing. mont. Františka Pošepného –  jednoho z mnoha českých vědců a vynálezců, jejichž práce byla oceněna mnohem dříve v zahraničí nežli doma.

Cesty k novým vědeckým objevům a technickým vynálezům, posouvajícím hranice lidského poznání a odhalujícím nové přírodní zákony a způsoby jejich využívání, vymezilo mnoho generací osobností působících často anonymně. Tomu se zcela vymyká historie unikátní výzkumné instituce nazvané Cavendishova laboratoř v Cambridge. Všeobecně rozšířeným omylem je, že tuto světovou metropoli přírodních věd založil Henry Cavendish, avšak největší zásluhu na jejím vybudování před 145 lety má James Maxwell.