Biografie

Článků v rubrice: 177

Fyzik Václav Posejpal učil i experimentoval

Letos uplynulo 80 let od úmrtí univ. prof. PhDr. Václava Posejpala, profesora experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, významné osobnosti české vědy a pedagogiky první třetiny minulého století, kromě jiného i autora první české monografie o rentgenovém záření. Vyznával myšlenku Wilhelma Conrada Röntgena, který prohlásil: „Experiment je nejmocnější a nejspolehlivější pákou, jíž můžeme na přírodě vynutit její tajemství; musí být vždy nejvyšší instancí při rozhodování otázky, zda lze nějakou hypotézu uznat, nebo zavrhnout. Každý jev je třeba co nejpřesněji pozorovat a popsat ve všech jednotlivostech a teprve potom se člověk může odvážit podat nějaké vysvětlení.“

Václav Votruba – zakladatel moderní české a slovenské kvantové fyziky a jaderné vědy

Letos uplynulo čtvrt století od úmrtí učitele našich teoretických fyziků, univ. prof. RNDr. Václava Votruby– prvního českého vědce, který se zabýval kvantovou fyzikou (elektrodynamikou) a systematikou elementárních částic. Jeho zásluhy spočívají i ve výběru a výchově několika generací českých teoretických fyziků. Společně s profesory Františkem Běhounkem, Vladimírem Majerem, Václavem Petržílkou, Čestmírem Šimáněm, Vilémem Santholzerem, Bohumilem Kvasilem a dalšími špičkovými vědci a techniky patří k zakladatelům českého jaderného výzkumu a počátků české a slovenské jaderné energetiky. Spolu s některými z nich se v roce 1955 podílel na založení Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) Českého vysokého učení technického v Praze. Dopplerův ústav pro matematickou fyziku a aplikovanou matematiku uděluje pravidelně od roku 2003 k uctění jeho památky Cenu Václava Votruby za nejlepší disertaci v oboru teoretické fyziky. FJFI souvisí se zahájením čs. jaderného programu, pro který bylo třeba vybudovat vysoce kvalitní vědecké a pedagogické pracoviště.To letos oslavuje výročí 60 let od svého založení.

Felix Bloch u zrodu magnetické rezonance

Letos uplyne 110 let od narození amerického fyzika švýcarského původu Felixe Blocha, který přispěl ke vzniku moderní metody magnetické rezonance – MR či MRI (z ang. „magnetic resonance imaging“). Také uplyne 20 let od instalace prvního diagnostického přístroje MRI v České republice.

Vklad Bohuslava Braunera do pokladnice světové chemie

Posouvat hranice lidského poznání, odhalovat nové přírodní zákony a hledat způsoby jejich využití je tvrdou, náročnou a vyčerpávající činností. Mezi ostatními přírodními vědami se dnes ve vydávání životopisných prací často opomíjí chemie. Vedle Jaroslava Heyrovského (1890-1967), Emila Votočka (1872-1950), Otto Wichterleho (1913-1998) a Antonína Holého (1936-2012) je největší postavou tohoto oboru Bohuslav Brauner, u nás však bohužel téměř zapomenutý. Svědčí o tom i skutečnost, že letošní 160. výročí jeho narození a 80 let od úmrtí proběhly téměř bez zájmu veřejnosti, včetně odborné.

Neprůstřelný kevlar zachraňuje životy

Právě před půl stoletím, v roce 1965, objevila americká chemička Stephanie Kwoleková látku vedoucí k vývoji supersilného vlákna kevlar. Její vynález se stal synonymem pro neprůstřelné vesty, které zachránily životy bezpočtu policistů a vojáků. Společnost DuPont, pro níž Kwoleková od roku 1946 pracovala, loni oznámila, že tato žena ve věku 90 let zemřela. (ČTK: Agentura Reuters, Washington, 21. června 2014.)

Profesor List - zakladatel našeho elektrárenství a světové normalizace

Před sto lety, těsně po první světové válce, byl z popudu profesora Vladimíra Lista ustaven roku 1919 Elektrotechnický svaz československý (ESČ). Už první kroky tohoto svazu – např. zavedení veřejné sítě sdruženého napětí 220/380V napojené na elektrárny – měly dalekosáhlý důsledek pro poválečnou elektrizaci republiky. Pokusme se přiblížit osobnost, které vděčíme i za pražské metro, ale hlavně za výchovu tisíců dnes činných elektroinženýrů. Osobnost, která navíc hluboce zasáhla do světové normalizace, bez níž by se vývoj světové techniky v chaosu zhroutil. Od roku 2002 u nás Úřad pro technickou normalizaci každoročně uděluje Cenu a Čestné uznání profesora Vladimíra Lista vybraným osobnostem, které přispěly k rozvoji a popularizaci technické normalizace, jako poděkování za jejich práci.

... 1 « 8 9 10 11 12 13 14 » 30 ...

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail