Biografie

Letos uplynulo 80 let od úmrtí univ. prof. PhDr. Václava Posejpala, profesora experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, významné osobnosti české vědy a pedagogiky první třetiny minulého století, kromě jiného i autora první české monografie o rentgenovém záření. Vyznával myšlenku Wilhelma Conrada Röntgena, který prohlásil: „Experiment je nejmocnější a nejspolehlivější pákou, jíž můžeme na přírodě vynutit její tajemství; musí být vždy nejvyšší instancí při rozhodování otázky, zda lze nějakou hypotézu uznat, nebo zavrhnout. Každý jev je třeba co nejpřesněji pozorovat a popsat ve všech jednotlivostech a teprve potom se člověk může odvážit podat nějaké vysvětlení.“

Letos uplynulo čtvrt století od úmrtí učitele našich teoretických fyziků, univ. prof. RNDr. Václava Votruby– prvního českého vědce, který se zabýval kvantovou fyzikou (elektrodynamikou) a systematikou elementárních částic. Jeho zásluhy spočívají i ve výběru a výchově několika generací českých teoretických fyziků. Společně s profesory Františkem Běhounkem, Vladimírem Majerem, Václavem Petržílkou, Čestmírem Šimáněm, Vilémem Santholzerem, Bohumilem Kvasilem a dalšími špičkovými vědci a techniky patří k zakladatelům českého jaderného výzkumu a počátků české a slovenské jaderné energetiky. Spolu s některými z nich se v roce 1955 podílel na založení Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) Českého vysokého učení technického v Praze. Dopplerův ústav pro matematickou fyziku a aplikovanou matematiku uděluje pravidelně od roku 2003 k uctění jeho památky Cenu Václava Votruby za nejlepší disertaci v oboru teoretické fyziky. FJFI souvisí se zahájením čs. jaderného programu, pro který bylo třeba vybudovat vysoce kvalitní vědecké a pedagogické pracoviště.To letos oslavuje výročí 60 let od svého založení.

Letos uplyne 110 let od narození amerického fyzika švýcarského původu Felixe Blocha, který přispěl ke vzniku moderní metody magnetické rezonance – MR či MRI (z ang. „magnetic resonance imaging“). O prvním takovém přístroji u nás se dočtete zde: http://www.cesradiol.cz/dwnld/CesRad_1704_243_259.pdf.

Posouvat hranice lidského poznání, odhalovat nové přírodní zákony a hledat způsoby jejich využití je tvrdou, náročnou a vyčerpávající činností. Mezi ostatními přírodními vědami se dnes ve vydávání životopisných prací často opomíjí chemie. Vedle Jaroslava Heyrovského (1890-1967), Emila Votočka (1872-1950), Otto Wichterleho (1913-1998) a Antonína Holého (1936-2012) je největší postavou tohoto oboru Bohuslav Brauner, u nás však bohužel téměř zapomenutý. Svědčí o tom i skutečnost, že letošní 160. výročí jeho narození a 80 let od úmrtí proběhly téměř bez zájmu veřejnosti, včetně odborné.

Právě před půl stoletím, v roce 1965, objevila americká chemička Stephanie Kwoleková látku vedoucí k vývoji supersilného vlákna kevlar. Její vynález se stal synonymem pro neprůstřelné vesty, které zachránily životy bezpočtu policistů a vojáků. Společnost DuPont, pro níž Kwoleková od roku 1946 pracovala, loni oznámila, že tato žena ve věku 90 let zemřela. (ČTK: Agentura Reuters, Washington, 21. června 2014.)

Mezi první technicky vzdělané a podnikavé muže, kteří brzy rozpoznali v budoucnosti elektrotechniky a ve využívání elektrické energie svoji životní příležitost, patří německý vynálezce a průmyslník Ing. Dr. h. c. Emil M. Rathenau, od jehož úmrtí uplynulo v letošním roce sto let. Významně se na přelomu 19. a 20. století zasloužil o rozvoj elektrotechnického průmyslu a byl v této době jednou z jeho vůdčích osobností.