Biografie

Při vyslovení jména Karel Macháček se snad jen zasvěceným plynárenským odborníkům vybaví logo Karma a s ním spojená osobnost úspěšného podnikatele a vynálezce první poloviny minulého století. Zato mnozí si dodnes pamatují, že do koupelen českých domácností jsme si desítky let pořizovali i v éře reálného socialismu právě karmy. Poválečná doba je však obdobím, kdy se po stejnojmenné firmě (Karel Macháček) již definitivně slehla zem. Pojem „karma“ se letos dožívá 107 let své existence. Dnes je již jen zobecněným hovorovým označením průtokového plynového ohřívače vody a název znovuzrozené akciové společnosti Karma, tradičního českého výrobce širokého sortimentu kuchyňských spotřebičů, plynového vytápění, klimatizací a ohřevu vody. Víme, kdo byl nositelem názvu, který přežil až do dnešních dnů?

Do archivu portrétů významných osobností dějin vědy a techniky právem patří i jméno českého matematika, pedagoga a historika exaktních věd mezinárodní proslulosti, univ. prof. PhDr. Quida Vettera. Od jeho smrti uplynulo 55 let. Tento první český, resp. československý vysokoškolský učitel dějin matematiky a spoluzakladatel světové společnosti pro historii vědy bohužel po necelém století od vrcholu svého působení v letech první „buržoasní“ ČSR vstoupil do stínu zapomnění.

Na reálnou souvislost tepla a elektřiny narazili při některých experimentech již badatelé 18. století. Bylo to např. zapalování lihu elektrickou jiskrou, tavení drátu elektrickým výbojem či pokusy s turmalínem (pyroelektrický jev). Hlubší souvislost mezi teplem a elektrickým proudem a jejich vzájemná přeměna však byly objeveny až v první polovině 19. století. Významnou měrou k tomu přispěl přední německý experimentátor a soukromý badatel v oblasti fyziky a chemie Thomas Johann Seebeck. Od jeho narození uplynulo 245 let.

Karl Weierstrass byl vědec, který ovlivnil vývoj matematiky jako málokdo v celé její historii. Dnes je téměř zapomenutý německý matematik a pedagog nazýván „otcem moderní matematické analýzy“.Na podzim 2015 uplynulo 200 let od jeho narození.

Při hledání tzv. „kulatých“ životních výročí v kalendáři historie světové vědy a techniky najdeme na internetových stránkách v materiálech Matematického ústavu SAV i stručnou biografii dnes již zcela neznámého slovenského fyzika a pedagoga Adama Tomčániho. Byl vrstevníkem B. Franklina, H. Cavendishe, T. Seebecka, J. Berselia, Ch. Coulomba, B. Thompsona - hrabě Rumforda, J. Daltona, Ch. Oersteda, L. Galvaniho, A. Volty a mnoha dalších pozoruhodných postav v dějinách přírodních věd na evropském i severoamerickém kontinentu. Adam Tomčáni se na přelomu 18. a 19. století stal prvním světským profesorem fyziky (přírodní filozofie) na Slovensku.

Letos uplynulo 80 let od úmrtí univ. prof. PhDr. Václava Posejpala, profesora experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, významné osobnosti české vědy a pedagogiky první třetiny minulého století, kromě jiného i autora první české monografie o rentgenovém záření. Vyznával myšlenku Wilhelma Conrada Röntgena, který prohlásil: „Experiment je nejmocnější a nejspolehlivější pákou, jíž můžeme na přírodě vynutit její tajemství; musí být vždy nejvyšší instancí při rozhodování otázky, zda lze nějakou hypotézu uznat, nebo zavrhnout. Každý jev je třeba co nejpřesněji pozorovat a popsat ve všech jednotlivostech a teprve potom se člověk může odvážit podat nějaké vysvětlení.“