Asi všichni někdy zaslechli ránu od letadla pohybujícího se na hranici rychlosti zvuku, případně rovnou nadzvukovou rychlostí. To první je sonický třesk, to druhé způsobila Machova rázová vlna. Oba jevy zkoumal a popsal významný fyzik Ernst Mach. Jeho jméno nese v této části akustiky a aerodynamiky užívaná veličina Machovo číslo Ma, udávající poměr měřené rychlosti a rychlosti zvuku v daném prostředí (tedy zpravidla atmosférického vzduchu). Někdy se pro stručnost rychlost Ma = 1 bere rovnou jako jednotka; jeden mach (1 Ma) představuje při teplotě 0 °C rychlost 1 193 km/h. K třesku dochází, už když se letadlo rychlosti zvuku přiblíží; extrémní zhuštění vodních par lze přitom okolo jeho čela přímo pozorovat. Tzv. Machův kužel tvořící rázovou vlnu vzniká při nadzvukové rychlosti stejným mechanismem, jako vzniká kýlová vlna za lodí pohybující se po hladině vody rychleji, než činí rychlost povrchových vln (a to je téměř vždy).

Příběh vojáka Rudé armády ze Sachalinu Olega Alexandroviče Lavrentěva je takřka neuvěřitelný. Sedmnáctiletý chlapec se zájmem o atomovou fyziku dobrovolně narukoval na vojnu a při sovětsko-finském konfliktu získal medaili za statečnost. Konec války ho zastihl na ostrově Sachalin. Maturitu složil přes zákaz vojákům studovat dálkově – svými přednáškami o využití atomové energie v armádě pro mužstvo i velitelský sbor si však získal potřebnou protekci.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zde  http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti, čtvrtý 28. 1. 2016 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1771-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-ctvrta )

Postoj Čechů ke změnám, inovacím a rozvoji ve vědě i učení zkoumalo dotazníkové šetření „Bayer barometr“. Z rozsáhlého výzkumu mimo jiné vyplynulo, že česká společnost je vůči změnám sice otevřená, ale aktivně změny Češi nevyhledávají. Výsledky také ukazují výkonnostní a individualizovaný charakter současné české společnosti. Pro úspěch v životě je pro 87 % Čechů klíčová schopnost adaptace na měnící se podmínky, doprovázená ochotou riskovat (důležitá pro 75 % populace). Podle žen pak nejdůležitější změnou pro lepší život je změna životního stylu (87 %), zatímco pro muže je nejdůležitější změna v práci (80,7 %). 66 % Čechů uvedlo, že v nové situaci hledají raději nová fungující řešení, než aby si věci dělali „postaru“.

Tokamak ITER bude využívat tři typy ohřevu plazmatu. Od ohmického, přes vysokofrekvenční po NBI (Neutral Beam Injection). Zatímco vysokofrekvenční ohřev plazmatu lze vzdáleně přirovnat k ohřevu v mikrovlnné troubě, ohřev pomocí NBI připomíná ohřev kávy horkou parou.

Zástupci 196 zemí podepsali nedávno na setkání v Paříži úmluvu, která si klade za cíl zachránit planetu Zemi před oteplením o více než 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. "Dohoda v Paříži o změně klimatu je monumentální úspěch pro naši planetu a její obyvatele," řekl generální tajemník OSN Pan Ki-Moon v sobotu 12. prosince. Otázkou zůstalo, co na to planeta. Bude stačit nahradit energetické zdroje na fosilní paliva jadernými a obnovitelnými?

Máloco změní tvář krajiny víc než povrchová těžba surovin. Příkladem může být nejen území pod Krušnými horami, ale i v sousedním Německu oblast povrchové těžby hnědého uhlí a lignitu v regionu Dolní Lužice severně od Drážďan v trojúhelníku mezi městy Zittau (Žitava), Görlitz (Zhořelec) a obcí Lichterfeld. Svého vrcholu zde „budovatelské úsilí“ dosáhlo v době bývalé NDR, protože lignit a hnědé uhlí byly jedinou domácí energetickou surovinou. Krajina tu v minulých desetiletích „dostala zabrat“. Těžbě bylo obětováno asi sto obcí. Na plochách v rozměrech desítek čtverečních kilometrů, s objemem skrývky v milionech metrů krychlových a hloubkou jam povrchových dolů i přes 100 metrů, zmizel porost, řeky, obydlí, pole, lesy, komunikace. Nyní je třeba krajině vrátit, co se jí vzalo. Již nyní se můžeme na vlastní oči přesvědčit, jak měsíční krajina po ukončení těžby znovu získává původní tvář a jak lze některých technických pozůstatků po těžbě využít jako unikátních technických památek.