Teorie relativity je jednou z nejznámějších vědeckých teorií 20. století. Mnoho lidí ji považuje za nepochopitelnou, teoretickou a vzdálenou normálnímu životu. Přitom její výsledky používáme dnes a denně. Vybrali jsme několik příkladů. Současné technologie dokazují, že Einstein měl pravdu.

Z běžného života víme, že hladina vody se chová, jako by byla pokryta tenkou pružnou blánou. Z hodin fyziky víme, že molekuly na hladině kapalin se navzájem přitahují nesouměrně – dole hustá voda, nahoře řídký vzduch – takže výsledná síla směřuje dovnitř, do vody. Dáme-li to dohromady, je zřejmé, že zdánlivou blánu na hladině vody tvoří tato povrchová vrstva molekul. Veličina, která charakterizuje tento jev, se nazývá povrchové napětí.

Americká NASA (National Aeronautics and Space Administration) podpořila natočení filmu Marťan, který se objevil v kinech právě před rokem. Důvod – využít ho pro publicitu svého záměru poslat k Marsu po roce 2030 skutečnou lidskou posádku. Vysadit lidi na rudé planetě je jedním z dlouhodobých cílů NASA. Předcházejí mu robotické operace s rovery Oportunity a Curiosity a orbitery Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) a MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution). „Vývoj záměru lidské výpravy k Marsu začíná sbíráním vědeckých dat prostřednictvím těchto automatických výprav a bude pokračovat až k výpravě řízené lidmi,“ řekl Jim Green, ředitel divize planetární vědy NASA.

Nadace Breakthrough zve prostřednictvím soutěže „Výzva pro mladé“ (Junior Challenge) všechny studenty ve věku 13–18 let k účasti v mezinárodní soutěži videí z oblasti globálních věd a matematiky. V Čechách probíhá podobná soutěž Vím proč! (www.vimproc.cz), všichni její účastníci by tedy mohli zúročit svou práci a poslat svá videa opatřená angličtinou i do soutěže mezinárodní. Junior Challenge probíhá do 10. října 2016.

V posledním červnovém týdnu letošního roku se uskutečnil 17. ročník soutěže studentských prací „Cena Nadace ČEZ“. V kategorii Ekonomika provozu energetických zařízení, strategie a řízení energetiky zvítězil Michail Titenko z fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. O svém projektu nám pro Třípól napsal:

Zkratka ÚDiF znamená Úžasné Divadlo Fyziky. Při jejím vyslovení jde o slovo vyjadřující podivení, překvapení – tedy právě to, co ÚDiF zprostředkuje při svých vystoupeních. Provozuje ho parta mladých lidí nadšených pro popularizaci fyziky. Prostě „jsme jedné krve“ – ÚDiF i Třípól. ÚDiF oživuje hodiny fyziky netradičními experimenty a jeho vystoupení motivují studenty k přemýšlení nad světem, který je obklopuje. Dokáže vtáhnout žáky do problému a vede je k tomu, aby to, co vidí, dokázali pochopit a vysvětlit.