„Bude to revoluce,“ prohlásil Erik Katsavounidis z MIT, jeden z týmu vědců v pozadí dlouho očekávaného objevu gravitačních vln. 11. února 2016 oznámila observatoř LIGO – Laser Interferometer Gravitational Wave Observatory – , že zachytila gravitační vlny prodlužující a zkracující kosmický čas způsobený pohybem masivních objektů. Oznámení vyvolalo mezi fyziky a astronomy na celém světě senzaci.

Centrem rozsáhlé evropské korespondenční sítě pro výměnu vědeckých informací se v 17. století stal francouzský františkán Marin Mersenne. V matematice se proslavil svými čísly, i tím, že pořád psal dopisy ostatním matematikům. Oni mu odpovídali, on jim opakovaně odepisoval. Každý tak měl přehled o tom, co dělají jeho kolegové. Jejich korespondence se tak v akademickém prostředí stala něčím, co bychom mohli nazvat předchůdcem internetu. Sám Mersenne fungoval jako server.

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře připomíná možnost účasti na přednáškách, mezinárodních konferencích a dalších zajímavých programech pro žáky a studenty – tedy všechny mladé vědce a ostatní zájemce o kosmonautiku. Česká kosmická kancelář přitom nabízí přednášky o kosmonautice a jejích přínosech pro běžný život lidí na planetě Zemi nejen pro základní a střední školy, ale na programu má i besedy pro děti z mateřských škol o létání do vesmíru a přednášky pro širokou veřejnost (kluby, hvězdárny, semináře, konference, kurzy) o historických i aktuálních událostech v kosmonautice a o budoucnosti dobývání vesmíru.

Jak zařídit silný a trvalý zdroj energie pro planetu? Nad tím se nezamýšlí nikdo menší než slavný fyzik Stephen Hawking. K překvapení všech na své přednášce 2. února uvedl, že černá díra o hmotnosti menší hory by mohla uspokojit energetickou potřebu celé Země. Dělá si legraci? Asi ne - tento slavný vědec se zabývá zkoumáním černých děr již velmi dlouho.

Automobil je jako symbol svobody, rychlosti a prosperity prezentován již od samých počátků hromadné motorizace. To může být do jisté míry útěchou řidičům čekajícím v kolonách šinoucích se krokem neprůjezdnými ulicemi velkoměst. Výrobci automobilů konstruují modely s nízkou spotřebou a zabudovanými katalyzátory výfukových plynů a propagují auta pro dvě osoby, což je malé úsporné vozidlo pro městský provoz, které najde vždy místo k zaparkování a je ideálním vozem na nákupy. Zamysleme se ale nad tím, zda dnešní automobilová doprava a s ní související ucpané dálnice, desítky tisíc mrtvých při autonehodách, dálniční sítě, které se musí neustále dotovat horentními částkami, dopravní spojky, které ničí přírodu hlukem a množstvím toxických plynů je právě to, co chceme. Zda nám přináší více výhod než záporů. Buď jak buď, rozvinutá doprava už existuje a my na ni nemůžeme rezignovat, aniž se zhroutí naše vysoce technizovaná a globálně provázaná společnost. Vzhledem ke skutečnosti, že ve vyspělých státech vlastní většina domácností auto, které jako dopravní prostředek nemá smysluplnou alternativu, nic se na této situaci nezmění a zvrat (např. ve prospěch železnice) zřejmě nepřinesou ani potíže kvůli stále hustšímu dopravnímu provozu a ztrátě času, ani rostoucí ceny pohonných hmot.

Letos uplynulo 90 let od narození a 20 let od úmrtí pakistánského teoretického fyzika, astrofyzika, vysokoškolského pedagoga a nositele Nobelovy ceny za vědu Abduse Salama. Ten prohlásil: „Především potřebujeme vědeckou gramotnost a výuku vědám – na všech stupních, zejména vyšších – pro inženýry a technology. To si vyžaduje inspirující učitele, kterými se nemohou nikdy stát, aniž by zakusili a vytvořili alespoň špetku živé vědy během některé části své kariéry. K tomu je třeba mít dobře zařízené výukové laboratoře a – v dnešní době rychle se vyvíjející vědy – k dispozici nejnovější časopisy a knihy. To je minimální vědecká info-struktura, kterou potřebuje každá země."