Téměř každý ví, že mikrovlnná trouba je kuchyňský elektrický přístroj na tepelnou úpravu pokrmů. Ne všichni ale slyšeli o českém fyzikovi Augustinu Žáčkovi. Přesto se právě on zasloužil o vynález tohoto kuchyňského pomocníka. Augustin Žáček se na základě elektromagnetických kmitů a zdrojů mikrovlnné energie podílel i na objevu magnetronů. Bez nich by neexistoval vojenský radar, který se stal spolu s dalšími radiolokačními a sdělovacími zařízeními nepostradatelný v letecké a námořní navigaci. Letos uplynulo 130 let od narození experimentálního fyzika Augustina Žáčka a 55 let od jeho úmrtí.

V roce 2016 se scházejí tři milníky projektu mezinárodního tokamaku ITER: 70 let od udělení patentu fúzního reaktoru, 60 let od prolomení fúzní informační železné opony a 10 let od uzavření Smlouvy o ITER. Sedmdesát let výzkumu řízené termojaderné fúze tak pokrývají výročí od nesmělých počátků cesty, která začala skromným doutnavým výbojem ve skleněné výbojce a došla k vakuové komoře, kterou projede patrový autobus. Zvedne-li tokamak ITER závoru před další cestou mířící k fúzní elektrárně, to ukážou nejbližší roky.

Světová zdravotnická organizace WHO zavedla nový výraz „elektromagnetická hypersensitivita“ (EHS). Lidé trpící nevysvětlitelnými bolestmi hlavy, vyrážkami, či slabostí neznámého původu totiž někdy za původ svých potíží označují zdroje elektromagnetického záření. Když například vloni spáchala anglická patnáctiletá školačkasebevraždu, obvinila rodina z tohoto neštěstí „alergii na Wi-Fi signál“. Jak referoval The Daily Mirror, prohlásila matka před soudem 19. 11. 2015, že školní Wi-Fi dceři údajně způsobovala nevolnosti, bolesti hlavy a snižovala schopnost koncentrace.

University of Colorado Boulder se zabývá výzkumem atmosféry Měsíce. Nové výsledky a studie odhalily, že náš Měsíc obklopuje nesouměrné, ale trvalé mračno prachu, které nabývá na hustotě v době každoročních meteorických rojů (např. Geminid, Lyrid, Perseid apod.). „Znalosti o prašném prostředí ve vesmíru mají praktický význam,“ říká profesor fyziky na koloradské univerzitě Mihaly Horanyi. „Vědět, kde se prachové částice shromažďují a kam směřují, může snížit riziko pro budoucí lidské kosmické výpravy. Prachové částice mohou poškozovat kosmické lodě.“

Ročně u nás vyjde asi 17 tisíc knižních titulů, z nichž významnou část představuje původní a přeložená populárně-naučná literatura – vědecká, technická či učebnicová – z nejrůznějších oblastí přírodovědných a společenskovědných oborů. Patří mezi ně i útlá knížka britského matematika a aktivního hudebníka Matthewa Watkinse „Nepostradatelné matematické a fyzikální vzorce“. Doplňuje ji mnoho vtipných ilustrací Matte Tweeda, které vysvětlují některé koncepty lépe než celé stránky textu. Publikaci z anglického originálu (2000 a 2012) přeložila Jiřina Vítů a vydalo ji jako 21. svazek oblíbené edice „malých knih, velkých myšlenek“ Pergamen nakladatelství Dokořán (Praha 2016, 1. české vydání, 58 stran).

Všechny živé organismy – od zvířat přes rostliny až po jednotlivé buňky – se řídí vnitřními hodinami nastavenými na základní rytmus Země, tj. na střídání noci a dne. Vědci mají za to, že se biorytmy datují k počátku života na Zemi zhruba před třemi a půl miliardami let. Pravidelný rytmus nám pomáhá udržet bdělý stav a aktivní činnost, když je Slunce na obloze, a naopak odpočívat během noci, kdy mohou buňky v našem organizmu provést základní údržbu, a mozek si dokáže zaznamenat vzpomínky. Vynález umělého osvětlení přinesl s řadou výhod také nevýhodu. Zvládneme sice udělat více, ale též méně spíme. A co víc, „rozhodili“ jsme si vnitřní hodiny, které se orientovaly podle světla. Není divu, že vědci po celém světě začali hledat nápravu.