Nové sedmnáctimetrové chladicí ventilátorové věže, které vyrostly v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, nenahradí stávajících osm hyperboloidických věží. Pouze je doplní v případě, kdyby se zřítily v důsledku tak nepravděpodobné události, jako je extrémní vichřice nebo zemětřesení. Hlavně však budou chladit důležité komponenty elektrárny, a to i za extrémních teplot +/- 46,2 stupňů Celsia. Věže  odolají větru až 252 km za hodinu a otřesům země do výše 5,5 stupně Richterovy stupnice. Jejich výstavbou se dále posílí bezpečnost Jaderné elektrárny Dukovany. Doporučení vzešlo z výsledků tzv. stress-testů, které v minulých letech proběhly po celé Evropě.

Před 110 lety se narodil japonský teoretický fyzik a jedna z hlavních osobností kvantové elektrodynamiky, Šin-ičiró Tomonaga.

Špinavá radioaktivní bomba je naštěstí pouze hypotetická záležitost, se kterou zatím nikdo nemá konkrétní zkušenost. Přesto se jí lidé bojí a nevědí, jak se před ní eventuálně chránit. Světový terorismus je vážná věc a vyvstává otázka, zda hrozba „nukleárního terorismu“ je, či není aktuální. V jednom se ale odborníci na bezpečnost shodují: nebezpečí použití špinavé bomby je dnes vyšší, než nebezpečí použití jaderné zbraně.

Jedinečné záběry z ptačích domácností brzy budou moci sledovat nejen vědci, ale i žáci a studenti, senioři v domovech důchodců z celé České republiky i všichni další zájemci o ptáky z řad veřejnosti. Česká zemědělská univerzita spouští v testovacím režimu webovou aplikaci www.ptacionline.cz, která zpřístupňuje data z tzv. inteligentních ptačích budek. Projekt umožní, aby se kdokoli mohl zapojit do sledování ptáků a podílet se tak na vědecké práci.

Skončila nejhroznější válka v historii lidstva a vítězné mocnosti zabíraly poražené Německo. Za prvními liniemi spojeneckých armád kráčeli vědci a technici, aby našli a odvezli vše, co uznali, že bude vhodné pro ekonomiky jejich států.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zde  http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti, čtvrtý 28. 1. 2016 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1771-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-ctvrta , pátý 28. 2. 2016 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1770-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-pata, šestý 27. 3. 2016 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1816-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-sesta )

V běžném životě si nevšímáme spousty samozřejmých věcí. Přitom je náš život na planetě Zemi vlastně velmi křehký a závisí na přírodních zákonech, které nemůžeme ovlivnit, i kdyby naše civilizace byla sebevíc vyvinutější a mocnější. Příklad za všechny: přesná vzdálenost od Slunce, která poskytuje teplotu vhodnou pro život. Ale co kdyby některý z těch „samozřejmých“ fyzikálních jevů chyběl? Co by znamenalo pro lidstvo a vůbec pro život na Zemi, kdyby například zmizelo zemské magnetické pole? Představme si Zemi bez geomagnetismu. Taková jednoduchá změna by měla nedozírné, až drastické následky.  I když není pravděpodobné, že by se to někdy skutečně stalo, můžeme si myšlenkově zaexperimentovat.