České podzimní hackathony připravuje investiční skupina Rockaway ve spolupráci s Microsoftem a Impact Huby. Vývojáři dostanou 24 hodin pro přípravu řešení zajímavých  problémů z oblastí ecommerce, finančních technologií nebo třeba veřejné dopravy. Nejlepší budou odměněni. První hackathon proběhne v Praze od 14. a 15. října, následovat bude Ostrava (11. a 12. listopadu) a sérii zakončí Brno 2. a 3. prosince. Symbolický registrační poplatek je 200 Kč. Více informací najdete na hackathon.rockawaycapital.com.

Přes všechny obavy z matematiky existuje mezi lidmi poměrně značný zájem tuto vědní oblast lépe pochopit. Příkladem může být aktuální obliba sudoku dokazující, že lidé dovedou řešit logické problémy a zároveň z toho mít potěšení. Zejména těmto zájemcům o matematiku – ale nejen jim – je určena kniha „Radost z x“. Její překlad z anglického originálu vydala s podtitulem „Průvodce matematikou od jedné do nekonečna“ společně nakladatelství Dokořán a Argo (Praha 2015, 1. vyd., 300 str., ISBN 978-80-7363-592-3).

Čeští vědci poprvé prokázali důležitost střevních bakterií pro náš růst po narození. Otevřeli tak nové možnosti v boji proti škodlivým účinkům chronické dětské podvýživy.

Plocha staveniště nejdražšího vědecko-technického projektu na zemi o rozloze 42 hektarů hýří činorodostí. A bylo tomu tak po celé léto. Šest budov je v různém stadiu výstavby, v různém stadiu přípravných prací jsou tři další budovy. V červnu se na stavbě pohybovalo 1 500 lidí. Šest let po začátku stavby v Saint-Paul-lez-Durance, Francie. Na obzoru se rýsuje první termojaderný reaktor v historii lidstva!

Noční divadlo. Zlověstné blesky nad sopkou rozzáří oblohu jako prodloužené ruce živoucího pekla. Rachot hromu se mísí s duněním sopky. Proč tomu tak je, když široko daleko není žádná bouřka? Na otázku odpoví, jako obvykle, fyzika. Dvě nové studie nás posouvají blíže k pochopení mechanismu vzniku vulkanických blesků.

To, že některé květiny na noc zavírají květy nebo sklápějí listy, není žádná novinka. Můžeme ale u rostlin vůbec mluvit o spánku? A co teprve u mohutných vzrostlých stromů? Proč by po dlouhém dni plném fotosyntetizování nemohly i stromy usnout? Jistě, záleží na tom, jak spánek definujeme. Jisté však je, že stromy v noci uvolňují své větve, což může být příznakem "dřímání", tvrdí vědci.