Už jste někdy zkoušeli postavit plachetnici uvnitř lahve s úzkým hrdlem? Že ne? Já také ne. Jednak nejsem námořník a jednak bych nenašel potřebnou trpělivost. Námořníci nejsou ani pánové z VTT Technical Research Centre ve finském Tampere. Mají však trpělivost, invenci a nezměrnou chuť do práce! Podařilo se jim zkonstruovat dálkově ovládané zařízení, které je schopné vyměnit 54 kazet divertoru tokamaku ITER. Jedna kazeta má hmotnost deset tun! Potřebná přesnost? Milimetry!

Nečekali jsme, že se kolem jedné ze soutěžních otázek (navíc po dvou letech) strhne taková polemika! Jsme opravdu moc rádi, že nad našimi články a soutěžemi přemýšlíte. Aby zajímavá polemika plná krásných fyzikálních úvah nezůstala jen v e-mailech, rozhodli jsme se k problému „Slunce na obloze“ vrátit v samostatném článku.

Technologická společnost 3M pravidelně přichází s čerstvými nápady, novými technologiemi a materiály, které se vyznačují inovativními funkcemi. Již podruhé oslovuje formou soutěže české a slovenské designéry s úkolem najít další inovativní využití samolepicího suchého zipu DualLock^TM, který zajistí pevné a přitom rozpojitelné spojení bez šroubů. Letošní ročník soutěže se jmenuje 3M Design InnovationAward VOL II.

Známe je všichni a denně je používáme v noteboocích, mobilních telefonech a dalších elektronických přístrojích. Také elektromobily jezdí nejčastěji na Li-Ion baterie. Nahradily starší a dnes již téměř nepoužívané baterie olověné, NiFe, NiCd, NiZn a NiMH. Ty byly často nešetrné k životnímu prostředí a doba nabíjení i celkový výkon se s moderními bateriemi nedá srovnat. Podívejme se, na jakém principu vlastně Li-ion pracují a jaké jsou jejich výhody a nevýhody.

Před časem jsme si v tisku mohli přečíst zprávu o objevu dosud neznámého poznámkového bloku I. Newtona z let 1661-1665, kdy tento „otec“ klasické fyziky studoval na univerzitě v Oxfordu. Mezi různými filozofickými úvahami a záznamy z oblasti matematiky a fyziky věnoval mladý Newton pár řádků i jednomu nevyřešenému botanickému problému. Pokusil se najít odpověď na otázku, jakým způsobem se dostává voda z kořenů rostlin až do nejvyšších částí jejich stonků nebo kmenů. Došel k závěru, že stoupání vody rostlinou je způsobeno slunečním zářením, které zahřívá listy. Částice vody se z nich vypařují do ovzduší a na jejich místo je „nasávána“ voda z kořenů (obr. 8).

Za milion let objeví geologové zkoumající betonem pokrytý zemský povrch podivné pozůstatky minulých generací. Jeden z nich rozbije kus hmoty a v ní objeví tenký černý disk s malými drážkami a prohlásí, že se jedná o fosílii z doby plastocénu. Podle vzoru pleistocén, holocén… Naše láska k plastům totiž na Zemi pravděpodobně zanechá trvalé dědictví.