Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven. Promethium je jedním z 15 lanthanoidových prvků ve spodní části periodické tabulky. Tyto kovy, známé také jako vzácné zeminy, vykazují řadu užitečných vlastností, včetně silného magnetismu a neobvyklých optických vlastností, což je činí zvláště důležitými pro moderní elektronická zařízení. "Používají se v laserech, jsou součástí obrazovek vašeho smartphonu, používají se také ve velmi silných magnetech ve větrných turbínách a elektrických vozidlech," řekl Ilja Popovs, člen výzkumného a vývojového týmu v Oak Ridge National Laboratory (ORNL) a spoluautor nové studie publikované v časopise Nature.

Před pěti lety NASA zahájila misi jako vystřiženou ze sci-fi trháku. Nasadily robotický systém Astrobees na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který zde pomáhá astronautům s opravami a údržbou. Vesmírná robotika udělala obrovský skok vpřed a stala se zdrojem inovací (a investic, samozřejmě). Toto rozvíjející se odvětví je nyní připravené k explozivnímu růstu. V posledních třech letech vstoupilo do arény vesmírné robotiky více než 40 průkopnických společností, které přilákaly více než 200 milionů USD rizikového kapitálu, uvádí Technology Foresights, inovační zpravodajská platforma společnosti GlobalData, přední datová a analytická společnost.

Základní školy na Praze 4, Filosofská a Školní, se mohou pochlubit unikátním projektem monitoringu mikroklimatu a škodlivých látek v ovzduší. Se získanými daty pracují přímo ve výuce a zároveň mají přehled o aktuální situaci ve svém okolí. Projekt vznikl díky podpoře městské části Praha 4 a spolupráci s českou firmou Agdata City, která vyrábí a provozuje kompletní technologii.

Ve studii, kterou vedli Jan Korbel z Evropské laboratoře molekulární biologie (EMBL) a Ashley Sandersová z Berlínského institutu pro biologii lékařských systémů Centra Maxe Delbrücka (MDC-BIMSB), vědci zjistili, že přibližně jedna ze 40 buněk lidské kostní dřeně nese masivní chromozomální změny – například variace počtu kopií a chromozomální přeuspořádání – aniž by způsobily jakékoli zjevné onemocnění nebo abnormalitu. Kromě toho vzorky buněk od lidí starších 60 let měly tendenci mít vyšší počet buněk s takovými genomickými změnami, což naznačuje dříve neidentifikovaný mechanismus, který může přispívat k onemocněním souvisejícím se stárnutím. Studie byla publikována v časopise Nature Genetics.

S rostoucími globálními teplotami a častějšími extrémními klimatickými jevy se stále více diskutuje o spolehlivosti a bezpečnosti akumulátorů. Vysoce účinné nové technologie se zaměřují na ochranu baterií před vysokými teplotami a zajišťují jejich optimální výkon i v těch nejnáročnějších podmínkách.

Nový výzkum vědců Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) ukazuje, jak se mohly u různých živočichů vyvinout různé způsoby buněčného dělení a jak tato diverzita podporuje jejich různé životní cykly.