Jadernou fúzi už do jisté míry umíme. Dvě lehká jádra fúzují za vzniku těžšího. Nicméně hmotnost výsledného jádra je menší než součet hmotností jader fúzujících. Notoricky známý Einsteinův vzorec E = mc² tvrdí, že veškerá „ztracená“ hmota se přeměnila v energii, která ohřívá plazma a kterou bychom rádi využili.

V Kongresovém centru na Vyšehradě v Praze proběhne v neděli 9. června 2024  již 19. ročník Mezinárodního robotického dne. Veřejnost se může kdykoli mezi 10. až 17. hodinou  přijít podívat na robotické soutěže, ukázky či prezentace. Vstup je zdarma. V sobotu proběhnou neveřejné části soutěží.

Hnědé uhlí se dnes na území Česka těží v mnohem menším rozsahu než v druhé polovině minulého století. Těžký průmysl však podobu lomů v Severočeské pánvi neustále dynamicky přetváří. Časosběrné srovnání proměny lomů Bílina, ČSA, Nástup-Tušimice či různobarevného odkaliště Venuše nabízejí obrazové materiály z leteckého snímkování.

Technologický pokrok přináší revoluci ve zdravotnictví, zlepšuje přístup pacientů k personalizované péči a zajišťuje, aby lékaři dodržovali pokyny založené na důkazech. Tato transformace vede ke zvýšené bezpečnosti pacientů. Zde je pět lékařských inovací zahrnujících nejnovější technologie, všechny s potenciálem předefinovat zdravotní péči.

Vedle „otců“ fúzního zařízení tokamaku Igora Tamma a Andreje Sacharova byl v historii fúze ještě další okamžik, kdy jednomu jedinému člověku mohla být udělena cena za nejlepší podíl na konstrukci tokamaku. Tímto mužem byl francouzský fyzik Paul-Henri Rebut. Na počátku 70. let, o něco více než deset let poté, co vstoupil do výzkumu fúze ve francouzské Komisi pro atomovou energii (CEA), se podílel na vybudování TFR – Tokamak de Fontenay-aux-Roses, stojícím na pařížském předměstí, kde se CEA tehdy nacházela. Pro jeho kolegy však TFR znamenal Tokamak Façon Rebut, což lze chápat jako „Tokamak à la Rebut“...

Moravskoslezský kraj je z hlediska energetických záměrů jedním z nejvýznamnějších v Česku. Do roku 2040 plánuje například ČEZ v kraji investovat desítky miliard korun, v první fázi jde hlavně o cca dvoumiliardovou investici do výstavby nové moderní nízkoemisní teplárny Dětmarovice. Dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů nejméně do roku 2040 jsou uzavřené s městy Orlová a Bohumín. Modernizace teplárny zároveň přispěje ke zlepšení životního prostředí. Emise CO₂, síry, dusíku a tuhých znečišťujících látek se odhadem sníží o 94 % až 98 %. V kraji lze rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.