Celkový nominální výkon fotovoltaických panelů instalovaný na fotovoltaických elektrárnách v České republice je cca 2 000 MW_p. Až na výjimky jde o fotovoltaické panely s fotovoltaickými články na bázi krystalického křemíku, které jsou zalité do fólie EVA (kopolymer etylenu a vinylacetátu). Aktuální je v současné době vývoj a testování fotovoltaických panelů nové generace s fotovoltaickými články zalitými do silikonového gelu.

Začátkem 90. let výzkumníci zjistili, že po přidáním nanočástic do kapaliny se zvyšuje její tepelná vodivost. To byl velmi významný poznatek – chlazení strojních zařízení je totiž velmi nákladné například v energetice, u motorových vozidel nebo v elektronice. Zdálo se, že používání nanočástic přinese miliardové úspory energie. V důsledku protichůdných výsledků se však od dalšího vývoje upustilo. Po dvaceti letech se vědci začali tímto jevem opět zabývat. Otázkou je, proč zde nastalo tak dlouhé zpoždění ve výzkumu a zda mohou chladiva po přidání nanočástic splnit naše očekávání.

Z Azor přes Gibraltar na Sardinii
Námořnická pověra říká, že plavba, která se zahájí v neděli, bude šťastná. Z objektivního hlediska ta naše v roce 1997 z Azor k evropským břehům byla, i když jsem si kritických 30 hodin myslel pravý opak.

Pro mnoho lidí je fyzika obtížný obor – alespoň to říkají. Možná je to tím, že se jim nedaří představit si obsah fyziky a přiřadit ho reálným situacím. A právě těmto situacím bychom rádi věnovali sérii článků, v nichž bychom pomocí počítačových simulací ukázali a vysvětlili základní pojmy z mechaniky. Text článků bude obsahovat jak výklad, tak i simulace, které si budete moci snadno vyzkoušet, nebo i vytvořit.

Ať se nám to líbí nebo ne, uhlí ještě dlouho zůstane pro energetiku hlavním primárním zdrojem energie. Jeho dolování má úctyhodnou historii a jak se ukazuje – i přítomnost. Divize GE Mining společnosti GE totiž vymyslela technicky unikání metodu umožňující dostat uhlí z těžce přístupných míst na povrch. Nezapomíná přitom ani na bezpečnost horníků.

Běžně je doma hromadíme a možná ani nevíme, jak závažné škody na životním prostředí mohou napáchat. Léky, ředidla, čisticí saponáty nebo staré baterie z domácností totiž patří mezi nebezpečné odpady a neměly by rozhodně spolu s běžnými odpadky skončit v popelnici. Většina z nás dokáže běžný odpad bez zaváhání roztřídit – do zelených kontejnerů patří sklo, modrým náleží starý papír a do žlutých odnášíme plast. Jak ale naložit s neobvyklými odpady, jako jsou např. tonery do počítačů, střepy ze zrcadla nebo obal od vajíček?