Americká vláda se rozhodla podpořit nové technologie jaderné energetiky uhrazením části nákladů na jejich vývoj. Peníze poslouží při konstrukci malých modulárních jaderných reaktorů, které by měly mít oproti dosavadním velkým reaktorům některé výhody, především větší pružnost provozu a větší efektivnost při výrobě elektřiny.

Světlo – jeden z nejúžasnějších přírodních jevů. Pro život člověka má zásadní význam. Je hlavním prostředníkem poznávání světa a vesmíru; proto je optika, nauka o světle, vlastně nejstarší částí fyziky pohlížející na povahu světla z různých hledisek. Pomineme‑li „geometrický“ pohled na světlo jako soubor přímočarých paprsků vycházejících ze zdroje, soupeřily spolu na přelomu 18. a 19. století částicová a vlnová teorie světla. Jejich zastánci se snažili více či méně krkolomným způsobem pozorované optické jevy vysvětlit.

Dubna, Moskevská oblast, Rusko – město o málo větší než například severočeský Chomutov – je místem s relativně krátkou, zato ale zajímavou historií. Založeno bylo na začátku 20. století, jméno dostalo po řece Dubně, která se v severní části Moskevské oblasti vlévá do řeky Volhy. Původně rybářskou osadu proslavil vědecký výzkumný ústav, který byl jako vědecké centrum založen na popud vlády tehdejšího Sovětského svazu se záměrem vybudovat první ruský urychlovač částic. Dubna byla zvolena pro svou krátkou vzdálenost od Moskvy a přítomnost vodní elektrárny na Volze. Joint Institute for Nuclear Research (JINR), tj. spojený ústav pro jaderný výzkum v Dubně, se stal cílem stáže autora článku v červenci 2011 v rámci již šesté studentské mezinárodní letní školy zaměřené na jadernou fyziku a urychlovače částic pro nukleární medicínu.

Co mají společného? Na první pohled nic, ve skutečnosti mnohé. Kdyby nebylo jednoho – připojení lokalit Pražské Předměstí a některých městských objektů v centru Bíliny na horkovodní napáječ z Elektrárny Ledvice – nikdy by světlo světa nespatřily archeologické skvosty z doby, kdy Kosmas sepisoval svou kroniku. Energetiky a archeology tak na nějaký čas spojily zdánlivě neslučitelné zájmy: zajistit teplo domova pro obyvatele Bíliny a zachránit před zkázou doklad o bohaté historii našeho státu.

Všechny energetické zdroje mají své místo a úlohu v zajištění dostatku elektřiny. V hodinách fyziky ve škole ale není vždy dost času, abychom se o nich dozvěděli vše potřebné. Proto existují projekty pomáhající lépe se v oblasti energetických zdrojů orientovat. Jedním z nich je projekt ENERSOL (letos již 8. ročník), v jehož rámci vznikají a soutěží studentské práce věnující se obnovitelným zdrojům a úsporám energie. Aby si čtenáři Třípólu udělali představu o úrovni těchto prací, přinášíme doslovné znění studentské práce Petra Šmejkala a Daniela Slaby z Integrované střední školy technické Benešov, která reprezentovala Středočeský kraj na národní přehlídce ENERSOL 2011 v Jihlavě.

Správnou odpověď na březnovou otázku „Proč se maso v Papinově hrnci uvaří rychleji než v obyčejném hrnci?“ nám poslal Aleš Maršíček.