Pro odvod tepla generovaného během provozu tokamaku bude ITER vybaven systémem chladicí vody. Vnitřní povrchy vakuové nádoby (obal a divertor) se musejí chladit na přibližně 240 °C jen několik metrů od plazmatu horkého 150 milionů stupňů. K odvádění tepla z vakuové nádoby a jejích součástí a k chlazení pomocných systémů, jako jsou vysokofrekvenční systémy ohřevu plazmatu a generace elektrického proudu, systém chlazené vody (chilled water system CHWS), kryogenní systém a napájecí a distribuční systém cívek, se bude používat voda. Systém chladicí vody obsahuje několik uzavřených smyček pro přenos tepla plus systém odvodu tepla otevřenou smyčkou (Heat Rejection System, HRS). Teplo generované v plazmatu během fúzní reakce deuteria s tritiem se bude odvádět prostřednictvím systému chladicí vody tokamaku do systému chladicí vody komponent a do systému HRS, který odvede teplo do životního prostředí.

Až na dno jaderného reaktoru nebo na vrchol větrné elektrárny! Ani omezení v boji s koronavirem neznamenají stopku návštěvám energetických provozů, alespoň ne těm virtuálním. Průvodci infocenter ČEZ, kteří v prosinci zabodovali s on-line prohlídkami elektráren u 1700 žáků a studentů škol, nyní zdarma odemknou taje energetiky také široké veřejnosti. Na zájemce čeká od 9. ledna absolutní novinka: on-line výlet do světa energie. „Virtuálně v elektrárně“ se dozví zajímavosti z jednotlivých typů elektráren, navštíví běžně nedostupná místa a zasoutěží si o ceny. I nadále samozřejmě probíhají on-line exkurze pro 2. stupeň ZŠ a pro střední školy.

V současné době probíhá ve světě závod o sestrojení největší větrné turbíny. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci. Všichni přitom musejí řešit složité technické problémy už při testování jednotlivých komponent. I ti největší experti přiznávají, že třeba jen pouhá manipulace s lopatkou dlouhou přes sto metrů je na hranici současných technických možností. Pokrok ve větrné energetice tak generuje rozvoj celé řady nových technických řešení v dalších oborech.

Kromě svátku Tří králů slaví v USA 6. ledna také Národní technologický den (nebo Den technologií). Chtějí tím oslavit, jak technologie mění svět - od vynálezu kola až po smartphony, každý rok přibývají technologické úspěchy, které ovlivňují náš každodenní život. Představte si svět bez technologií. V našem každodenním životě neuděláme ani krok bez kontaktu s nějakou jejich formou. Svět je plný výsledků vědy a techniky, ale pro nezasvěcené začíná být čím dál větší problém pochopit principy i vyznat se v základech různých technologií, natož s nimi držet krok. Je to vůbec potřeba? Nestačí, že pračku, počítač či mobil s fotoaparátem máme? Měli bychom vědět, jak a proč fungují?

Jubilejní 40. kolo celostátní studentské soutěže „Co víš o energetice“ proběhlo na konci prosince z důvodu současných protiepidemických opatření z virtuálního studia a bylo streamováno prostřednictvím kanálu Youtube. Soutěžící tak měli možnost otestovat nové disciplíny např. hru na operátora jaderného reaktoru, nebo si vyzkoušeli, jak složité je řídit elektrizační rozvodnou soustavu.

Spotřeba elektřiny roste. Zdroje na fosilní paliva se odstavují, Evropa nás nutí k „uhlíkové neutralitě“. Potřebujeme stabilní zdroje elektřiny, chceme energetickou bezpečnost a ani nebudeme mít odkud elektřinu dovážet. Jsme vnitrozemská země bez moře... To jsou fakta, z nichž musejí vycházet úvahy o budoucí energetice.