Fyzika a klasická energetika

Jaký je rozdíl mezi hmotou a antihmotou? Žádný podstatný, zjistila nová studie. Na zařízení RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider) v Brookhavenské Národní laboratoři v USA se vzniklé antiprotony při setkání s dalšími antiprotony chovaly naprosto stejně, jako se chovají „normální“ protony vůči ostatním protonům. Dostanou-li se antiprotony dostatečně blízko sebe (na vzdálenost tzv. silné interakce), přitáhnou se a můžou pomocí této silné jaderné interakce tvořit atomová jádra. Antiprotony a antielektrony (pozitrony) jsou naprosto stejné jako protony a elektrony, pouze mají opačný elektrický náboj. Když se však setká hmota s antihmotou, pak spolu anihilují, to znamená, že se beze zbytku přemění na energii ve formě záření gama (gama částice je vlastně foton s velmi vysokou energií a fotony jsou antičásticemi samy k sobě). Jedna z největších záhad vesmíru je, proč obsahuje převážnou většinu hmoty a jen minimum antihmoty.

Nastala absolutní tma, nefunguje dopravní signalizace, alarmy, neteče voda. Co se stalo? Zřejmě nastal blackout – rozsáhlý výpadek elektřiny. Lidé se při něm musí obejít bez mobilů, internetu nebo třeba platebních karet. Blackout může postihnout část naší republiky, ale i území několika států najednou. Třípól o něm podrobně psal v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/1768-problem-jmenem-blackout. Zde si povíme, jak se na něj připravit.

Před 110 lety se narodil japonský teoretický fyzik a jedna z hlavních osobností kvantové elektrodynamiky, Šin-ičiró Tomonaga.

Skončila nejhroznější válka v historii lidstva a vítězné mocnosti zabíraly poražené Německo. Za prvními liniemi spojeneckých armád kráčeli vědci a technici, aby našli a odvezli vše, co uznali, že bude vhodné pro ekonomiky jejich států.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zde  http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti, čtvrtý 28. 1. 2016 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1771-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-ctvrta , pátý 28. 2. 2016 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1770-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-pata, šestý 27. 3. 2016 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1816-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-sesta )

V běžném životě si nevšímáme spousty samozřejmých věcí. Přitom je náš život na planetě Zemi vlastně velmi křehký a závisí na přírodních zákonech, které nemůžeme ovlivnit, i kdyby naše civilizace byla sebevíc vyvinutější a mocnější. Příklad za všechny: přesná vzdálenost od Slunce, která poskytuje teplotu vhodnou pro život. Ale co kdyby některý z těch „samozřejmých“ fyzikálních jevů chyběl? Co by znamenalo pro lidstvo a vůbec pro život na Zemi, kdyby například zmizelo zemské magnetické pole? Představme si Zemi bez geomagnetismu. Taková jednoduchá změna by měla nedozírné, až drastické následky.  I když není pravděpodobné, že by se to někdy skutečně stalo, můžeme si myšlenkově zaexperimentovat.

„Voda je uhlí budoucnosti. Energií zítřka je voda, rozložená elektrickým proudem na vodík a kyslík. Tyto prvky zajistí na nedozírnou dobu energetické zásobování Země,“ napsal v roce 1870 Jules Verne. Vynálezci na celém světě vytrvale pracují na zařízeních, která mají z této – dnes již mnohdy drahocenné – tekutiny vyprodukovat energii.