Fyzika a klasická energetika

Český inovátor Jan Plomer pracuje na vývoji setrvačníkové baterie pro krátkodobou akumulaci elektrické energie. Za svůj projekt získal ocenění v soutěži E.ON Energy Globe v kategorii Nápad. Hlavním přínosem  je úspora nákladů a energie. Například je možné u hybridních a elektrických vozidel při brzdění krátkodobě akumulovat kinetickou energii, kterou je možné poté opět využít na rozjezd. Setrvačník sníží spotřebu energie, resp. u hybridních vozidel i paliva, a tím se sníží i emise. Výhodou akumulace energie pomocí setrvačníku je také to, že zařízení nevyužívá žádné chemické látky jako běžné baterie.

Nedlouho poté, co Tesla představila svůj superrychlý model Tesla Roadster, přichází společnost Xing Mobility se sídlem v Taipei s prototypem elektromobilu, který má mít lepší zrychlení z 0 na 100 km/h. Miss R zvládne nejen jízdu po silnici a závodní trati, ale také mimo ni, a dosáhne výkonu až 1 000 kW a rychlosti až 270 km/h. Tyto parametry umožňuje patentovaný systém ponorného chlazení baterií, jehož efektivita spočívá ve využití speciální kapaliny Novec^TM od technologické společnosti 3M. Skvělý příklad toho, jak vznik jedné inovace může pomoci ke vzniku další.

Seismograf měří a zaznamenává velikost otřesů země (řecky seismos = zemětřesení a graphein = psát). Existují různé druhy a typy těchto přístrojů. Užívají je vědci k monitorování zemětřesení, jak přírodního, tak vzniklého lidskou činností, nebo geologové zkoumající složení zemské kůry nebo zemského nitra. První seismograf (seismoskop) na světě sestrojil císařský vynálezce a astronom Čang Cheng v roce 132 našeho letopočtu v Číně. Přístroj se jmenoval Didong Yi.

Izraelská start-upová společnost SolCold se sídlem v Herzliya vyvinula speciální nátěr, který ochlazuje okolí, je-li vystaven slunečnímu záření. Je to doslova převratný a revoluční vynález - mění sluneční teplo v záření. Čím více Slunce na povrch opatřený nátěrem svítí, tím více ho ochlazuje. Vynález mohou využít nejen budovy, silnice, vozidla atd. na povrchu Země, ale může snad i pomoci řešit dlouholetý problém chlazení předmětů ve vesmíru, či maskovat armádní zařízení, aby bylo neviditelné v infračerveném zobrazování.

Světová spotřeba uhlí za poslední tři roky (2014 - 2016) klesla o 4,2 % na loňských 5,36 miliardy tun uhelného ekvivalentu*. Uhlí muselo částečně ustoupit rychlému nástupu obnovitelných zdrojů, jejichž energie výrazně zlevňuje, ale hlavně zemnímu plynu. Přesto není příliš důvodů k jásotu: trend se totiž má opět obrátit. Klesající spotřebu v USA nebo Evropské unii vynahradí především poptávka ve velkých asijských zemích, takže uhelný průmysl se ve střednědobém výhledu o svůj osud obávat nemusí. Vyplývá to z obsáhlé analýzy, kterou v Paříži zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Jistý Joseph Hudek z Tampy na Floridě se 6. července pokusil o otevření výstupních dveří v cestovní letové výšce během mezinárodního letu Delta Boeing 767 ze Seattlu do Pekingu. Skupina cestujících a posádka mu v tom dvěma dobře mířenými lahvemi vína zabránila. Měla ovšem na své straně i fyziku - k otevření letadlových dveří by totiž nešťastník musel vynaložit tolik síly, jako by zvedal dva africké slony. Pilot po incidentu otočil letadlo, přistál zpět v Seattlu, a policie pana Hudka zatkla.