Fyzika a klasická energetika

Světová spotřeba uhlí za poslední tři roky (2014 - 2016) klesla o 4,2 % na loňských 5,36 miliardy tun uhelného ekvivalentu*. Uhlí muselo částečně ustoupit rychlému nástupu obnovitelných zdrojů, jejichž energie výrazně zlevňuje, ale hlavně zemnímu plynu. Přesto není příliš důvodů k jásotu: trend se totiž má opět obrátit. Klesající spotřebu v USA nebo Evropské unii vynahradí především poptávka ve velkých asijských zemích, takže uhelný průmysl se ve střednědobém výhledu o svůj osud obávat nemusí. Vyplývá to z obsáhlé analýzy, kterou v Paříži zveřejnila Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Jistý Joseph Hudek z Tampy na Floridě se 6. července pokusil o otevření výstupních dveří v cestovní letové výšce během mezinárodního letu Delta Boeing 767 ze Seattlu do Pekingu. Skupina cestujících a posádka mu v tom dvěma dobře mířenými lahvemi vína zabránila. Měla ovšem na své straně i fyziku - k otevření letadlových dveří by totiž nešťastník musel vynaložit tolik síly, jako by zvedal dva africké slony. Pilot po incidentu otočil letadlo, přistál zpět v Seattlu, a policie pana Hudka zatkla.

To, že si v zimě můžeme pohodlně vyhřát svůj domov, považujeme dnes už za naprostou samozřejmost. 38 % obyvatel, to je 1,5 milionu českých domácností, využívá blahobytu centralizovaného vytápění - tedy dodávek z tepláren, výtopen a dalších centrálních zdrojů, kterých je u nás na 2 000. Málokdo ale ví, že standardy měření tepla na našem území nemají ještě ani padesátiletou tradici. Přesnost měření je přitom hlavním předpokladem spravedlivé fakturace. Kolébkou zavedení pořádku v metrologii je Brno, kde byla v roce 1969 zřízena Cejchovna kalorimetrických mechanických počítadel měřičů tepla.

Respektovaný německý list Handelsblatt přinesl rozsáhlý článek pod titulkem „Velká uhelná lež“. Informuje v něm o nové uhelné elektrárně, kterou u města Datteln v západním Porúří staví německá společnost Uniper. Nový elektrárenský zdroj o výkonu 1100 megawattů (pro srovnání: zhruba polovina výkonu jaderné elektrárny Temelín), s jehož uvedením do provozu se počítá během prvního pololetí roku 2018, vůbec nezapadá do oficiálně deklarované energetické politiky spolkové vlády sázející jednoznačně na obnovitelné zdroje. Je totiž na uhlí.

Elegantní zbraň. Známe ji ze Star Wars, už 40 let. Diváci obdivují charakteristické blesky světelného meče a epický boj mezi Darthem Vaderem a Obi-Wanem Kenobim. A chtěli by mít také takový meč a trénovat s ním. Jenže jaká by to mohla být technologie? Don Lincoln, vedoucí vědec amerického Fermilab, největší výzkumné instituce v oblasti velkých Hadronových srážečů ve Spojených státech, se s oblibou zabývá popularizací vědy. Jednou z jeho úvah je "Jak vyrobit světelný meč". Pokud by se mu to povedlo, vydělá miliony na trhu s vánočními hračkami.

Nová technologie MULTIFERM pro výrobu paliva z biologicky rozložitelných odpadů, kterou vyvinula třebíčská společnost VIA ALTA ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, jde do provozu. Technologická linka, která využívá nízkopotenciálního fermentačního tepla, má za sebou úspěšné poloprovozní testy. Technologická linka zajišťuje homogenizaci a hygienizaci vstupního materiálu, snížení relativní vlhkosti a tvarovou úpravu tak, aby byl výstup přímo využitelný ve spalovacích energetických zařízeních. Obdobná technologie, kterou mohou využít původci a zpracovatelé odpadu, i výrobci tepla, dosud nebyla na trhu k dispozici. Společnost VIA ALTA, která poskytuje dodávky v oblasti technologií odpadů a průmyslové ekologie, má na uvedenou technologii vydán Úřadem průmyslového vlastnictví užitný vzor č. 30603.