Fyzika a klasická energetika

Křemík je druhým nejrozšířenějším prvkem na Zemi. Bez křemíku bychom se obešli asi těžko. Čipy, k jejichž výrobě se používá, jsou součástí mnoha elektronických zařízení – počínaje chytrými telefony a kardiostimulátory konče. Velká množství křemíku spotřebuje průmysl vyrábějící fotovoltaické články, které přeměňují sluneční záření na elektřinu. Na křemíku nám však vadí skutečnost, že jeho atomová struktura omezuje jeho schopnosti vést elektřinu a zpomaluje provozní rychlosti počítačů a účinnost slunečních panelů. Pokud elektronická zařízení mají fungovat rychleji, levněji a kompaktněji v rozsahu, který se od nich očekává, je třeba za křemík najít vhodnou náhradu. V průběhu let se navrhovaly různé prvky a sloučeniny. Dnes se ale ukazuje, že se řešení může najít v křemíku samotném – obyčejný křemík, modifikovaný a doplněný o určité schopnosti, by mohl "nahradit sebe sama".

The Energy Floors je značka pro první taneční podlahu na světě, která mění kinetickou energii tančících lidí na elektřinu. Pro majitele tanečního studia je to zcela určitě dobrý marketingový tah – každý si chce zaskotačit a přitom pozorovat, jak se podle intenzity jeho tance rozsvěcují světla.

Malý pilotní projekt na Islandu ukázal, že CO₂ lze bezpečně uložit do čedičové horniny. Tento objev by mohl pomoci zmírnit obavy ze změny klimatu zejména v zemích, které mají k dispozici jen málo sedimentárních hornin, ale hodně hornin čedičových, jako je tomu například v Indii.

Měření provází člověka od pradávna. Setkáváme se s ním každodenně – ve škole, v zaměstnání… Oblast metrologie (vědní a technický obor zahrnující vše, co souvisí s měřením) spadá do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO) spolu s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), Českým metrologickým institutem (ČMI) a Českým Institutem pro akreditaci (ČIA). Tolik současnost. Pro začátek historie měření se musíme vrátit v čase o několik tisíciletí zpět.

Soustava antén podél západního pobřeží USA vysílá na moře radiové signály. Ne kvůli lodím – posílá je do samotného oceánu. Radiové vlny se odrážejí zpět a 24 hodin denně zásobují vědce informacemi o místních pobřežních mořských proudech.

Možná vám učitel ve škole při fyzice položil záludnou otázku: představte si tunel provrtaný od pólu k pólu skrz střed planety Země – jak dlouho byste padali takovým tunelem až na druhou stranu Země? A obvykle výpočtem, beroucím v úvahu zemské zrychlení do středu Země (pohybovali byste se rychlostí až 8 km za sekundu) a pak zpomalení od středu, vyjde něco okolo 42 minut.