Fyzika a klasická energetika

Naše současná civilizace vyrostla na fosilních palivech. Závisíme na nich nejen z energetického hlediska, ale i při získávání dalších surovin, i při výrobě potravin. Co by se ale stalo, kdyby na Zemi žádná fosilní paliva nebyla? Nabral by život zcela jiný směr a vznikla by vůbec průmyslová revoluce? Existovala by moderní civilizace? Abychom mohli na tyto otázky odpovědět, vydejme se na cestu od středověké Evropy až po dnešní dobu.

V roce 2016 vypluje britská ponorka, která bude svou polohu určovat pomocí světa kvant (quantum world). Nový navigační systém by měl být při určování polohy tisíckrát přesnější než kterýkoliv jiný způsob. Pokud budou zkoušky úspěšné, mohl by se tento systém označovaný jako kvantové určování polohy (quantum positioning) zmenšit do té míry, aby mohl najít využití v letadlech, automobilech a dokonce i v mobilních telefonech. Stal by se tak záložním navigačním nástrojem pro určování polohy v betonových kaňonech měst, kde by mohla hrozit nebezpečná ztráta signálu GPS.

Ovzduší tzv. civilizovaných oblastí světa znečišťují chemikálie a aerosol, které si „civilizovaný“ člověk sám vyrábí – provozem průmyslových provozů, dopravou, energetikou… K látkám znečišťujícím životní prostředí patří i oxidy dusíku souhrnně označované NO_x.

Elektřinu lze získávat nejrůznějšími způsoby. Ve vývoji jsou dnes například nové baterie umístěné v batohu, které získávají elektřinu pro napájení neseného počítače při samotné chůzi. Dosud známé nesené generátory často využívají elektromagnetickou indukci, která je sice účinná, ale vyžaduje objemné a těžké magnety. Menší a lehčí piezoelektrické generátory používají keramické krystaly k přeměně tlaku na napětí, ale ty jsou drahé a méně účinné.

S elektrostatickým nábojem se setkáváme mj. tam, kde se o sebe třou dva materiály, ať už jsou to kapaliny, plyny, aerosoly, nebo kde se přetrhne nějaké vlákno. Díky němu vzniká statická elektřina, kterou pozorovali lidé u jantaru (řecky elektron) již ve starověku.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Proto je třeba cvičit a cvičit a cvičit – a to i jak reagovat na tak nepravděpodobné události, jakou je například absolutní ztráta napětí, neboli tma známá coby nechvalný blackout. Energetici to vědí velmi dobře – když se stane něco na jakékoliv elektrárně, je třeba rychle a správně udělat, co třeba. Ale co když se stane něco na „drátech“ – tedy na vedení vysokého napětí? A právě k tomu začátkem září došlo v rámci cvičení Restart, které rozsáhlý blackout simulovalo. Východní Čechy byly bez proudu.