Bez uhlíku se neobejdeme – tvoří podstatnou část celé živé přírody i nás samotných. Nyní by se mohl stát naším ještě lepším pomocníkem. Učíme se totiž uhlík přetvářet na nanotrubičky, nanodestičky, nanokuličky a nanopásky a odhalujeme nové a nové možnosti jeho uplatnění.
Obrázky hořícího zemního plynu mluví za vše – v době, kdy se potýkáme s nedostatkem energie, se bez užitku spaluje cenné palivo přestavující drahocenný neobnovitelný zdroj energie. Podle odhadů uveřejněných v nové zprávě Flare Gas Reduction Study společnosti GE se až pět procent zemního plynu zbytečně vyplýtvá tím, že plyn shoří přímo v místě těžby. Takové množství odpovídá 30 procentům plynu spotřebovaného v Evropské unii a 23 procentům spotřeby v USA. Tímto hořením plynu navíc ročně vzniká 400 milionů tun CO2, tedy asi stejné množství, jaké vytvoří 77 milionů automobilů. Na celém světě se tak ročně vyplýtvají miliardy kubíků zemního plynu.
Filtr vyrobený z přírodních krystalů by mohl pomoci přeměnit špinavý uhlík na čistší palivo. Populárním průmyslovým „sítem“ jsou krystaly zeolitu, protože jejich nepatrné póry umožňují „proklouznout“ pouze některým molekulám.
Britská firma TrueEnergy se sídlem v Tywyn, hrabství Gwynedd, vyvinula chladničku, která umožní uchovat chlad až 10 dní po ztrátě elektrického napájení.
Do nedávné doby mohli provozovatelé sítě skladovat energii pouze ve velkých zásobnících vody u vodních elektráren. V budoucnu budou stále větší podíl v energetickém mixu tvořit obnovitelné zdroje energie s přetržitou výrobou elektřiny. Proto je aktuální otázka skladování elektřiny pro období, kdy Slunce nesvítí nebo vítr nefouká. Protože nelze v blízkosti měst budovat nové vodní rezervoáry, bude třeba k využití zelené energie vybudovat kompaktní skladovací systémy.
Aby bylo člověku příjemně, je třeba v suchých panelákových bytech zvýšit vlhkost vzduchu. Fyzikální problém, jak získat dostatečné množství vodní páry, se řeší několika způsoby. Zvlhčovače vzduchu vytvářejí obvykle páru varem vody a následnou kondenzací v jemnou mlhu. Tento přístup je nepochybně velice energeticky náročný, protože voda má skupenské teplo varu značně vysoké: l = 2,2555·106 Jkg-1. Poměrně málo se ví o tom, že jemnou mlhu vodních kapek lze vytvořit také použitím ultrazvuku za mnohem menší spotřeby energie. Jak tedy na to?
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
