Není to tak dávno, kdy pojem „noční proud“ znal každý, kdo měl doma elektrická akumulační kamna. Dnes se používá spíš jen ze setrvačnosti či z nostalgie, protože ho nahradil správný název „nízký tarif“. Liší se tato dvě označení? Z pohledu půlstoletí hromadného dálkového ovládání ano.
Donedávna jsme slovo „šrot“ slýchali ve spojitosti s rakouskými invektivami proti Temelínu. Přestože to je stále nejmodernější jaderná elektrárna v Evropě (dvě novější se teprve ve Finsku a Francii stavějí), naši sousedi ji nazývají „schrotenreaktor“. Nyní se nově objevilo stejné slovo ve spojitosti s největší českou uhelnou Elektrárnou Prunéřov.
Nebojte se, velmi dobře víme, že elektřina se u nás používá sto let a město Havířov existuje jen něco přes 50 let. Ale: dětmarovická černouhelná elektrárna 25. ledna 2010 krátce před sedmnáctou hodinou vyrobila svou 100 miliontou megawatthodinu elektrické energie! Toto množství, vyrobené za dobu jejího bezmála 35letého provozu, by pokrylo spotřebu celé České republiky na více než 1,5 roku. No a město velikosti Havířova by si s touto „dávkou" elektřiny vystačilo na dobu přibližně 2 000 let!
Z hodin fyziky víte, že pro popis radioaktivity se používá fyzikální veličina poločas přeměny T. Je to doba, za kterou se rozpadne právě polovina jader sledovaného radioizotopu. Ze zbývající poloviny se za další poločas přeměny rozpadne opět polovina jader atd.
Jak zjistila skupina klimatologů v čele s Jeffem Knightem z britského Exeteru, průměrné teploty v posledních deseti let prakticky nestouply. Globální teplota se údajně zvýšila o pouhých 0,07 °C. Vědci to přičítají přirozeným výkyvům způsobeným především jevem El Niňo; bez započtení jeho dopadů se teploty vůbec nezměnily. Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC) přitom předpovídal pro dekádu mezi lety 1999 až 2008 přírůstek teploty o 0,2 °C, uvedl nedávno rakouský deník Die Presse.
Společnost Royal Dutch Shell plánuje stavbu největší lodě světa. Plavidlo dlouhé 480 metrů, široké 75 metrů a vážící 600 000 tun by mělo fungovat jako mobilní plošina pro těžbu zemního plynu.
Sondy zkoumající Sluneční systém potřebují energii. V temnotách měsíčních jeskyní, na prašném povrchu Marsu, v mrazivých hlubinách kosmu, na ledové krustě ...
Řada osobních a domácích zařízení by jednoho dne mohla fungovat bez baterií díky vývoji nové solární technologie.
Den kamen proběhne v České republice již 7. listopadu. Jedná se o historicky první ročník celorepublikové akce, která představí nejen zručnost kamnářů, ale i moderní trendy ve vytápění.
Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.
Může rostoucí vlna technologie stelarátorů pozvednout celý fúzní průmysl? Začátek milénia zastihl vývoj fúze ve znamení rození privátních společností.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
