Fyzika a klasická energetika

V třetím dílu seriálu o tom, jak se psalo a učilo o fyzice a chemii před rokem 1850, se podíváme na teplo. Laskavostí našeho přispěvatele, váženého pana inženýra Jana Tůmy, jsme získali cenný zdroj, knížku Karla Amerlinga Orbis Pictus čili Svět v obrazích, stupeň druhý (co pokračování prvního stupně, jejž sepsal Amos Komenský(!)). Knížka byla vydána v Praze roku 1852 a je napsána kouzelným jazykem a terminologií předminulého století. Doufám, že jste nezmeškali první díly - ty jsou zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2310-mluno a zde  https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2309-mlno

V druhém dílu seriálu o tom, jak se psalo a učilo o fyzice a chemii před rokem 1850, se podíváme na mlno. Laskavostí našeho přispěvatele, váženého pana inženýra Jana Tůmy, jsme získali cenný zdroj, knížku Karla Amerlinga Orbis Pictus čili Svět v obrazích, stupeň druhý (co pokračování prvního stupně, jejž sepsal Amos Komenský(!)). Knížka byla vydána v Praze roku 1852 a je napsána kouzelným jazykem a terminologií předminulého století. Doufám, že jste nezmeškali první díl - ten je zde: https://www.3pol.cz/cz/rubriky/fyzika-a-klasicka-energetika/2310-mluno

Tímto zahajujeme seriál článků, kterými se vrátíme před rok 1850. Podíváme se, jak se tehdy psalo a učilo o fyzice a chemii. Laskavostí našeho přispěvatele, váženého pana inženýra Jana Tůmy, jsme získali cenný zdroj, knížku Karla Amerlinga Orbis Pictus čili Svět v obrazích, stupeň druhý (co pokračování prvního stupně, jejž sepsal Amos Komenský(!)). Knížka byla vydána v Praze roku 1852 a je napsána kouzelným jazykem a terminologií předminulého století. Skvělé počteníčko! Doufám, že i vás nadchne a věřím, že porozumíte. První díl je o mlunu - vy víte, že o elektřině.

Mezinárodní tým vědců v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pracuje na zdánlivě nenápadném projektu. Zkoumá srážky molekul s volnými elektrony, při nichž dochází k různým kvantovým exotickým efektům. Díky unikátním laboratořím je v Česku dokážeme studovat nejspíš nejlépe na světě.  Elektronové srážky však ukazují, jak může mít čistě základní výzkum nečekané aplikace v praxi. Na jejich výsledky teď navazuje praktický výzkum, který směřuje k nahrazení skleníkových plynů SF₆ používaných ve vysokonapěťových izolacích. Ty nalezneme téměř ve všech elektrárnách a rozvodnách na světě a v současnosti za ně neexistuje náhrada.

Českým vědcům z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se jako prvním na světě podařilo kontrolovaně rozpohybovat nanočástice na povrchu grafenu. To se dosud pro svou náročnost a delikátnost žádnému vědeckému týmu na světě nepodařilo. Princip tohoto pohybu je navíc zobecnitelný i na jiném povrchu. O svém úspěchu teď vědci publikovali článek v americkém odborném časopise ACS Nano, který se specializuje na nanovědu.

O oxidu uhličitém a jeho možném vlivu na klimatické změny už bylo napsáno a řečeno mnoho. I kdyby jeho rostoucí koncentrace v ovzduší globální oteplování nezpůsobovala, je na místě otázka, zda by bylo možno z atmosféry tento plyn odebírat a něco z něho vyrábět. Zajímavá surovina by se mohla stát základem nového průmyslu, přinášet zisk a ještě čistit planetu. Nadějnou technologií se zdá být CCU (Carbon Capture and Use) - zachycení uhlíku a jeho použití.