Článků v rubrice: 3227

Podvodní robot změní dolování

Scenérie kolem zatopeného povrchového dolu Whitehill Yeo v Devonu, ve Spojeném království, připomíná měsíční krajinu. Až do opuštění dolu před dvěma roky zde sedm dní v týdnu odvážel kaolin nekonečný proud nákladních automobilů. I když je zde dnes ticho, neznamená to, že se už nic neděje. Zajímavá aktivita se odehrává hluboko pod klidnými vodami. Leží zde první zkušební lokalita, kde se ověřuje nový způsob těžby  pomocí podzemních (podvodních) robotů. Je to součást projektu financovaného Evropskou unií pod názvem VAMOS! (Viable Alternative Mine Operating System), jehož cílem je těžba minerálů z opuštěných zaplavených dolů, které byly v minulosti považovány za příliš nebezpečné nebo nákladné k dalšímu dolování. Pokud bude projekt úspěšný, pak se roboty uplatní v globálním měřítku při těžbě surovin, aniž by bylo třeba otevírat nové doly a poškozovat životní prostředí činnostmi, které doprovázejí tradiční hornické práce.

Jaderná fúze bez neutronů

Fúze jádra vodíku (protonu) s jádrem izotopu bóru 11B (pB11) je snem fúzistů od osmdesátých let minulého století. Neutrony jsou totiž prevít – způsobují sekundární radioaktivitu a degradaci konstrukčních materiálů. Dalším velkým snem je touha po přímé přeměně fúzní energie na elektrickou energii. Vynechat okruh s parogenerátorem a turbínou je určitě lákavé. Problém reakce pB11 je v její zápalné teplotě, která je desetkrát vyšší než u reakce DT (deuterium - tritium), a navíc v tom, že její energetický zisk je oproti jednomu aktu reakce DT 2x nižší. Problém přímé přeměny fúzní na elektrickou energii se experimentálně v masovém měřítku neřeší, neboť zatím není vyřešen základní problém, to je průmyslové uvolňování fúzní energie. Přímou přeměnou energie plazmatu na elektrickou energii se zabývá MHD (magneto-hydrodynamický) generátor, zatím spíše laboratorní hračka, než průmyslově používané zařízení.

Mravenci si pěstují vlastní potravu

Mravenci druhu Philidris nagasau na Fidži si začali pěstovat ovocné plody před třemi miliony lety – mnohem dříve, než se objevil člověk. Pěstují rostliny druhu Squamellaria (z čeledi Mořenovité, kam patří také kávovník) na větvích různých stromů a patří tak mezi hrstku jiných druhů, které si pěstují potravu. Vědělo se, že některé druhy mravenců pěstují houby, ale nyní se poprvé zjistilo, že také vysazují rostliny.

Jak se testují baterie do mobilů

Zpráv o problémových bateriích v mobilních telefonech v uplynulém roce přibylo. Jejich exploze řešil před nedávnem u jednoho ze svých modelů Samsung. Nyní má u nového iPhonu problémy i Apple: jeho akumulátory se nafukují. Zkrat baterie však může nastat i u kterýchkoliv dalších mobilních telefonů. Co dělají výrobci pro to, aby k poškození baterií nedocházelo? Crash testy akumulátorů. Jsou přísné a představují náročný proces.

O Hromnicích, Lucii a slepičím kroku

Astronomie je jednou z nejstarších přírodních věd. O různé astronomické úkazy se však odedávna zajímali nejen učenci, ale i prostí lidé, a výsledky jejich laických pozorování se objevily v mnoha průpovídkách. Jedny z nejznámější se týkají dlouhých zimních večerů. Například "Lucie noci upije", "Na Nový rok o slepičí krok", "Na Tři krále o skok dále", "Na Hromnice o hodinu více"... Podívejme se na problematiku délky dne v období kolem zimního slunovratu „vědecky“ a pokusme se odpovědět na tři poněkud „nevědecké“ otázky:

  • Jak dlouhý je slepičí krok?
  • Platí přísloví o Hromnicích?
  • Jak dlouhý je skok?

Jaderné technologie pomáhají chránit půdu

Co víte o půdě, prsti, zemi, humusu, hlíně, o vrstvičce, ve které roste většina potravin, kterými se lidstvo živí? Je to neobnovitelný zdroj! Intenzivní zemědělské praktiky, znečistění životního prostředí, globální klimatické změny - to všechno ohrožuje zdraví půdy, křehkou rovnováhu v ní a tím i podporu, kterou nám, lidem na planetě dává. „Eroze půdy je tichý proces. Pokud lidstvo půdu ztratí, už ji nenahradí,“ řekl Claudio Bravo-Linares, profesor v Ústavu chemických věd na universitě Austral v Chile.

... 1 « 206 207 208 209 210 211 212 » 538 ...

Nejnovější články

Mohla by si planeta skutečně vyvinout vědomí?

Myšlenka, že Země může fungovat jako jediný, samoregulující se živý organismus, existuje již desítky let a objevila se v 70. letech 20. století jako hypotéza Gaia.

Někdo to rád studené: kryorodopsiny

Vzácné modré proteiny z mikrobů adaptovaných na chlad mohou sloužit jako prototypy pro návrh molekulárních přepínačů pro buňky. Rodopsiny jsou skupinou proteinů, které stejně jako chlorofyl ...

Geotermální elektrárny v jižním Bavorsku

Geotermální elektrárna společnosti Silenos Energy v jihobavorském Garchingu an der Alz, které leží u německých Alp poblíž hranice s Rakouskem, začne do roku 2028 dodávat ...

Detektivové atomového světa

Moderní technika hlídá jaderné materiály na celém světě. Existuje světová organizace, jejíž experti objíždějí jaderné elektrárny po celém světě a ověřují, ...

Když vlak ničí zásuvky v domě

Možná si někteří z čtenářů pamatují mediální humbuk v roce 2009 kolem nevysvětlitelných poškození elektroinstalace v jednom rodinném domě v obci Strašice na Rokycansku.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail