Nic není černobílé. Na počátku byl možná nejdražší vědecký podvod staletí – projekt Huemul – a na konci opera… Vypráví o tom příběh sudetského Rakušana Ronalda Richtera, rodáka ze Falkenau am Eger – Sokolova nad Ohří. Richter na Německé univerzitě v Praze, kde absolvoval v roce 1935, chtěl pokračovat ve studiu výzkumem delta paprsků vyzařovaných zemským povrchem. Jeho školitel, profesor Heinrich Rausch von Traubenberg, mu však toto obskurní téma nepovolil.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zdehttp://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti

Na reálnou souvislost tepla a elektřiny narazili při některých experimentech již badatelé 18. století. Bylo to např. zapalování lihu elektrickou jiskrou, tavení drátu elektrickým výbojem či pokusy s turmalínem (pyroelektrický jev). Hlubší souvislost mezi teplem a elektrickým proudem a jejich vzájemná přeměna však byly objeveny až v první polovině 19. století. Významnou měrou k tomu přispěl přední německý experimentátor a soukromý badatel v oblasti fyziky a chemie Thomas Johann Seebeck. Od jeho narození uplynulo 245 let.

Zda barbituráty dostaly svůj název podle jména sv. Barbory nebo slečny Barborky se již asi nikdy nedozvíme. Pravdou však zůstává, že – jak uvedl zhruba před sto padesáti lety francouzský filozof August Comte – není možné dobře poznat nějakou vědu, neznáme-li její historii. To platí nejen o matematice, fyzice, chemii nebo biologii, ale i o medicíně. Dnes je medicína širokou aplikací mnoha vědních disciplín, přírodovědných a fyzikálně technických, a je tedy rozsáhlou interdisciplinární vědou. Vždy však tomu tak nebylo!

V listopadu 2015 uvedli ve Spojeném království do provozu demonstrační vitrifikační linku. Plnorozsahový GeoMelt In-Container Vitrifikátor (ICV) je výsledkem spolupráce Národní jaderné laboratoře ve Velké Británii (NNL) a specializované firmy Kurion z USA. Po dokončení všech zkoušek bude nasazen v Sellafieldu ve Velké Británii.

Teorie vývoje Země předpokládají, že v době, kdy do rodící se planety narazilo vesmírné těleso velikosti Marsu, byl povrch Země pokrytý oceánem žhavého magmatu. Před 4,5 miliardami let se tehdy zrodil i Měsíc. Rotace mladé Země zřejmě vývoj tohoto gigantického oceánu magmatu, rozlévajícího se po zemském jádru, ovlivnila. Kdybychom přesněji znali všechny okolnosti, mohli bychom se dozvědět více o tektonice zemských desek, které se na magmatu začaly utvářet a pohybovat.

Ve fúzní komunitě se asi nenašel nikdo, kdo by s napětím nečekal zprávu, která se objevila 10. prosince tohoto roku. Největší stelarátor na světě – Wendelstein W7-X – ohlásil první plazma!!!