Tokamak ITER bude využívat tři typy ohřevu plazmatu. Od ohmického, přes vysokofrekvenční po NBI (Neutral Beam Injection). Zatímco vysokofrekvenční ohřev plazmatu lze vzdáleně přirovnat k ohřevu v mikrovlnné troubě, ohřev pomocí NBI připomíná ohřev kávy horkou parou.

Zástupci 196 zemí podepsali nedávno na setkání v Paříži úmluvu, která si klade za cíl zachránit planetu Zemi před oteplením o více než 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. "Dohoda v Paříži o změně klimatu je monumentální úspěch pro naši planetu a její obyvatele," řekl generální tajemník OSN Pan Ki-Moon v sobotu 12. prosince. Otázkou zůstalo, co na to planeta. Bude stačit nahradit energetické zdroje na fosilní paliva jadernými a obnovitelnými?

Máloco změní tvář krajiny víc než povrchová těžba surovin. Příkladem může být nejen území pod Krušnými horami, ale i v sousedním Německu oblast povrchové těžby hnědého uhlí a lignitu v regionu Dolní Lužice severně od Drážďan v trojúhelníku mezi městy Zittau (Žitava), Görlitz (Zhořelec) a obcí Lichterfeld. Svého vrcholu zde „budovatelské úsilí“ dosáhlo v době bývalé NDR, protože lignit a hnědé uhlí byly jedinou domácí energetickou surovinou. Krajina tu v minulých desetiletích „dostala zabrat“. Těžbě bylo obětováno asi sto obcí. Na plochách v rozměrech desítek čtverečních kilometrů, s objemem skrývky v milionech metrů krychlových a hloubkou jam povrchových dolů i přes 100 metrů, zmizel porost, řeky, obydlí, pole, lesy, komunikace. Nyní je třeba krajině vrátit, co se jí vzalo. Již nyní se můžeme na vlastní oči přesvědčit, jak měsíční krajina po ukončení těžby znovu získává původní tvář a jak lze některých technických pozůstatků po těžbě využít jako unikátních technických památek.

Své domy vytápí a vaří v nich pomocí otevřeného ohně živeného biomasou (dřevo, zvířecí trus, odpady) nebo uhlí okolo 3 miliard lidí. Více než 4 miliony lidí ročně předčasně umírají na nemoci spojené se znečištěním vzduchu v jejich obydlích díky spalování pevných paliv. Více než 50 % předčasných úmrtí dětí do 5 let je způsobeno pneumonií – zápalem plic – vyvolaným vdechováním znečištěného domácího vzduchu. Na 3,8 milionu předčasných úmrtí ročně způsobených nepřenosnými nemocemi – včetně cévních mozkových příhod, ischemické choroby srdeční, chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a rakoviny plic – se přičítá tomu, že jsme vystaveni znečištěnému ovzduší v domácnostech.

(Příspěvek redakce k letošnímu mezinárodnímu "Dni památky obětí holokaustu" 27. ledna)

Sebevraždy, popravy, smrt bez soudu v Terezíně, Osvětimi či Lodži, nucená emigrace. Čtyřicet šest vědců a vysokoškolských učitelů židovského původu, kteří žili a působili v českých zemích, na počátku či v průběhu druhé světové války zemřelo násilnou smrtí. Málokdo si ve dvacátém století uměl vytvořit fantastickou představu o existenci továren na smrt.

Prvním řádným profesorem chemie a botaniky na pražské lékařské fakultě byl českolipský rodák chemik a botanik, doktor medicíny a filozofie, horlivý zastánce Lavoisierovy antiflogistické teorie hoření, zakladatel botanické zahrady v Praze i pražských hřbitovů mimo město, zdravotní rada Joseph Gottfried (Josef Bohumír) Mikan. Je tomu právě 230 let, co se mu podařilo zavést na univerzitě laboratorní pokusy z chemie. Co by asi říkal na to, že dnešní politici chtějí chemické pokusy na školách omezit, případně zrušit?