Ráda vzpomínám na dětské prázdninové časy na táboře, kdy jsme pozorovali hvězdy a čekali, až bude nějaká padat, abychom si mohli myslet přání. Právě doba táborů v přírodě je tomu nakloněná nejen kvůli létu s nočními hlídkami, ale taky z důvodu každoročnímu výskytu srpnového roje „padajících“ Perseid.

Myslíte si, že kosatce jsou jen okrasnými rostlinami v našich zahradách? Nejsou. Cílem práce Terezy Zezulové a Jiřího Štábla, studentů z Purkyňova gymnázia ve Strážnici, bylo potvrdit hypotézu, že kosatce obsahují cenné rostlinné látky významné pro farmacii. Jejich práce s názvem Screening vybraných obsahových látek v rostlinných vzorcích kosatců se v loňském roce umístila na 3. místě celostátního kola v soutěži Studentské odborné činnosti SOČ. Výzkum probíhal během pěti návštěv studentů v Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici. Vedoucím práce byl Ing. Pavol Kaššák. Tereza nám k tomu napsala: „Motivací výběru této tématiky nám byly můj zájem o botaniku a kolegův o medicínu…“

Světlo ze Slunce letí k nám na Zemi asi 500 s. Lidé vědí, že proto vidíme Slunce vlastně o 500 s mladší, než právě je, a mají pravdu. Často se ale domnívají, že také Slunce vidíme vlastně jinde, než je, a to o cca 2° pozadu na jeho cestě. Když se za 24 h = 24 × 3600 s otočí kolem Země o 360°, tak za 500 s, než k nám světlo od něj doletí, uběhne Slunce úhel 360°×500 / ( 24×3600) ≈ 2,08°.Tato úvaha je však chybná. Diskutovali jsme o ní v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/1682-kde-je-slunce-na-obloze, ale diskutující si přáli ještě dalšího vysvětlení.

Na téma dalšího osudu jaderných odpadů jsme si povídali s paní Ilonou Pospíškovou ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Paní Ilona vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI), obor jaderně chemické inženýrství. V současné době působí v SÚRAO jako vedoucí úseku, který se zabývá zajištěním a koordinací výzkumných, inženýrských a projektových činností potřebných pro přípravu a výstavbu hlubinného úložiště. Příkladem jsou například projekty skladů použitého jaderného paliva v Jaderné elektrárně Dukovany v Jaderné elektrárně Temelín, nebo úvodní projekt dostavby 3. a 4. bloku Jaderné elektrárny Mochovce. Co se tedy v dané oblasti chystá?

Největší hrozbu pro jaderné elektrárny nepředstavují ani teroristické útoky, ani extrémní živelné pohromy, ale stav „bezproudí“. Jak je na podobné riziko připravena Jaderná elektrárna Dukovany, která se ke svým 30 letům provozu chystá přidat dalších nejméně deset? Zajistit, aby nezůstala bez elektřiny, je jednou z podmínek, za nichž může Státní úřad pro jadernou bezpečnost prodloužení odsouhlasit.

„Grafen je monoatomární vrstva uhlíku strukturou blízká 2D vrstvě grafitu,“ píše autor článku Martin Jindra, student Střední průmyslové školy sdělovací techniky z Prahy 1 a úspěšný účastník XXII. ročníku Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, jehož soutěžní projekt Grafen mu vynesl zvláštní Cenu ASM Materials Education Foundation. A Martin pokračuje: „Jde o nejpevnější známý materiál na světě podle Youngova modulu pevnosti. Podle odborných odhadů je až 200× pevnější než ocel. Atomy uhlíku jsou v grafenu uspořádány do pravidelných šestiúhelníků, které tvoří rovinnou síť. Za jeho objev vděčíme ruským výzkumníkům Andremu Geimovi a jeho kolegovi z univerzity v Manchestru Konstantinu Novoselovi, kteří materiál objevili a připravili v roce 2004 a v roce 2010 za něj dostali Nobelovu cenu. Grafen je elektricky vodivý a také propustný pro světlo. Proto se předpokládá, že nahradí oxidy india a cínu ve výrobě displejů. Tým profesora Geima také zjistil, že elektrony v grafenu mají jiné vlastnosti než v jiných běžných materiálech. Chovají se, jako by neměly téměř žádnou efektivní hmotnost a mohou se tak pohybovat téměř rychlostí světla.“