Bezprostředně po Velkém třesku (tzv. Big Bangu) byl náš vesmír tvořen velmi horkou a hustou hmotou z kvarků, základních stavebních prvků hmoty, a gluonů, zprostředkujících tzv. silnou interakci. Ta váže kvarky například v protonech a neutronech. Tato primární hmota, tzv. kvark-gluonové plazma, postupně expandovala a ochlazovala se. To dalo vzniknout částicím, např. protonům a neutronům, jak je známe dnes. Studium kvark-gluonového plazmatu připraveného v laboratorních podmínkách tedy umožňuje putovat zpět v čase až do zlomku vteřiny po Velkém třesku.

Superman si občas zaletí do křišťálové pevnosti, kde má přístup k informacím ze své dávno zaniklé domoviny. Data jsou uložena ve střepinách křišťálového skla. Nebylo by hezké, kdybychom mohli svá data natrvalo takto uložit i my? I když je dnes k dispozici mnoho moderních způsobů jak zachovat data, ukazuje se, že nejtrvanlivější zůstává starověké tesání do kamene.

Věřili byste, že se vědci zabývají i takovými jevy? Nesmějme se, ono totiž porozumět jejich přesnému fyzikálnímu mechanismu může pomoci vysvětlit i jiné dosud tajemné a nepochopitelné úkazy. Projděte se přírodou po bouřce nebo dešti a zhluboka nasajte tu báječnou vůni… Je to vůně naší Země.

Vzpomínáte si na pejska Aibo? Na slavného prvního robotického psa? Pořizovaly si ho nejen rodiny jako hračku pro své děti, ale i osamělí lidé jako společníka. Jeho umělá inteligence nyní poslouží k měření spotřeby elektřiny domácností!

Pokud ano, zkuste štěstí ve čtvrtém ročníku mezinárodní soutěže Social Impact Award (SIA), kterou pro mladé lidi s ambicí pustit se do společensky prospěšného podnikání zahájila společnost Impact Hub. Autoři nejlepších nápadů na ekonomicky udržitelné řešení společenských i enviromentálních problémů mohou získat odbornou podporu a až 3000 eur. Kromě České republiky probíhá Social Impact Award i v dalších devíti evropských zemích, a pomáhá tak rozšiřovat koncept sociálního podnikání v celé oblasti střední a východní Evropy.

Pro vývoj svých larev potřebují včely stálou teplotu. V chladných dnech musejí vyrábět teplo tak, aby v okolí matky bylo více než 30°C. V parných letních dnech musejí naopak větrat a chladit. Jak to zvládají? Vždyť osamocená včela nevydrží ani příliš nízké, ani příliš vysoké teploty! Více včel pohromadě však zvládne i pro včelího jedince věc nemožnou. Včely jsou totiž hmyz společenský – a to nejen pro svou právě popsanou vlastnost.