UNSCEAR, vědecký výbor OSN pro zkoumání účinků ionizujícího záření, konečně přiznává, že hypotézu bezprahového působení ionizujícího záření nelze použít k předpovědi vlivu nízkých dávek na vznik rakoviny. Japonci budou moci konečně jíst vlastní jídlo beze strachu, notoričtí odpůrci jádra ztratí oblíbenou zbraň.

"Jsou to všechno šejdíři, tihle obchodníci! Chtěl jsem deset deka salámu a podívejte, co mi dali. Jo, to za mejch mladejch let deset deka salámu, to bylo nějakýho salámu!" Anekdota? Jasně. Dřív bylo všechno lepší, větší, voňavější… Ale co když se závaží v obchodě ošoupalo či vysublimovalo a neváží už stejně jako když bylo nové? Myslíte, že se to nemůže stát? (Odmysleme si na chvíli automatické elektronické váhy…)

Skladování elektřiny ve velkém měřítku je dosud nevyřešený problém. Nejlépe se osvědčují vodní přečerpávací elektrárny se dvěma nádržemi, horní a dolní, vybavené reverzními (resp. čerpadlovými) turbínami; ty buď vyrábějí elektřinu, nebo naopak zpětným chodem vodu čerpají vzhůru tak, aby ji uskladnily pro pozdější použití. Elektrárna Gravity Power je svou konstrukcí podobná vodní přečerpávací elektrárně, ale podle autorů projektu by měla být až 10x levnější. Společnost Gravity Power byla založena podnikatelem Jimem Fiske v roce 2008 a je podporovaná kalifornským investorským fondem The Quercus Trust.

Planetka s nepoetickým názvem 2012 DA14 je podle názoru astronomů naprosto tuctovým kusem meziplanetární hmoty. Nevyniká ani složením, ani velikostí. Naopak, s průměrem přibližně 45 metrů je vlastně docela zanedbatelným vesmírným objektem. V jednom je však přeci jen výjimečná – Sluneční soustavou totiž putuje po dráze, která ji čas od času zavede i do blízkosti planety Země. A jeden takový, na astronomické poměry opravdu těsný průlet nás čeká v noci z 15. na 16. února 2013. Planetka totiž proletí zhruba 28 000 kilometrů nad zemským povrchem. To je přibližně o 8 000 kilometrů menší výška, než ve které se pohybují geostacionární družice.

„Století páry" přineslo nepřeberné množství vynálezů, mezi kterými významné místo zaujímají parní turbíny. V 80. letech předminulého století v oboru parních turbín vynikli zejména dva erudovaní technici: Švéd Gustaf de Laval a Angličan Charles Algernon Parsons. Později k nim přibude ještě jedno jméno – Slovák Aurel Stodola, zakladatel teorie a konstruování parních a plynových turbín.

Ropné zásoby Země se pozvolna vyčerpávají, poptávka po fosilních palivech neklesá. Právě naopak. Kde získat vhodnou alternativu? Výzkumníci z Institutu pro společný výzkum bioenergetických plodin (Joint BioEnergy Institute,JBEI) uvádějí, že řešením mohou být třtinové trávy, galaktan a šikovné kvasinky.