Čpavek se začal průmyslově vyrábět začátkem 20. století. Důležitou úlohu hrál v 2. světové válce, při udělování dvou Nobelových cen a znamenal také globální revoluci v zemědělství. Rostliny pěstované s využitím umělých dusíkatých hnojiv zajišťují výživu téměř 48 % světového obyvatelstva. Mohl by být v budoucnu i čistým zdrojem paliva? Při spalování čpavku vzniká jen vodní pára a dusík, jehož normální podíl v atmosféře činí až 78 %.

Laborky.cz jsou partou nadšenců, které baví přírodní vědy, technika, hledání nových cílů a dosud neprozkoumaných cest. Coby talentcentrum Gymnázia Václava Beneše Třebízského ve Slaném je tvoří skupina studentů, bývalých studentů, profesorů, rodičů i přátel školy. Pro 3pól o sobě napsali:

Bleskově na prosincovou otázku co současnými technologiemi nelze při hoření ze spalin zcela odstranit – zda to jsou oxidy síry, oxidy dusíku nebo oxid uhličitý (CO₂) – správně odpověděl Václav Frauenterka z Prahy 10.

Jako hudba budoucnosti zní informace z oblasti vývoje průmyslového internetu hovořící o možnosti využití nositelných displejů na pracovišti. Futuristicky však toto téma jen vypadá, dnes se totiž tato zařízení již testují v praxi.

V České republice pečuje (Správa železniční a dopravní cesty SŽDC) o 9 470 km železničních tratí ve správě státu. Z toho je 1 907 km dvou- a vícekolejných. Celkem koleje na území státu měří 15 616 km. K tomu je třeba připočítat několik tisíc provozních i neprovozních vleček, důlních drah a soukromých tratí.

Rudolf Christian Karl Diesel, německý vynálezce, se narodil 18. března 1858 v Augsburgu, či podle jiných pramenů v Paříži. Ačkoli patří k hrstce osobností, jejichž jméno se stalo obecným pojmem (v češtině dýzl, dýzlmotor), jeho život nebyl zrovna lehký. My si ho připomínáme proto, že zemřel pravděpodobně 30. září 1913, tedy právě před 100 lety. A k tomu „pravděpodobně“ se ještě dostaneme.