Na nejsevernějším výběžku Skotska, kde se střetávají vody Atlantiku a Severního moře, leží asi 70 téměř neobydlených ostrovů – Orkneje, Jsou známé pro svou divokou přírodu a historická místa z období neolitu. Díky silným mořským proudům kolem ostrovů se tato lokalita stala Evropským mořským energetickým centrem EMEC (European Marine Energy Centre) financovaným Evropskou unií. Centrum představuje největší výzkumnou základnu na světě pro ověřování obnovitelného zdroje energie, který byl po mnoho let neustále odsouván – pro přílivovou energii.

Šedesátá a sedmdesátá léta 19. století jsou v dějinách silnoproudé elektrotechniky obdobím vynálezů různých konstrukcí elektrických motorů měnících elektrickou energii v mechanickou. Již tehdy byl k dispozici dostatek poznatků a zkušeností s elektromagnetickými jevy, což umožňovalo vývoj, projektování a výrobu elektrických strojů a posléze i jejich praktické využívání v průmyslu i v běžném životě – především k pohonu různých výrobních zařízení, popř. v dopravě a při osvětlování. Jedním z prvních vynálezců v oblasti točivých elektrických strojů byl i italský fyzik Antonio Pacinotti, od jehož úmrtí v roce 1912 uplynulo letos sto let.

Nejznámější chybné technologické předpovědi a „neslavné” výroky slavných

Zemskému klimatu zcela nerozumíme. Děje v atmosféře určuje složité vzájemné působení fyzikálních, chemických a biologických procesů. Zjistili jsme, že se planeta otepluje, a myslíme si, že za to mohou lidské aktivity. Do jaké míry se však Země otepluje? Jaké budou globální a lokální účinky oteplování?

Díky používání umělých hnojiv a pesticidů, rozvoji zemědělského výzkumu, ale i průmyslu se zatím vždy dařilo výživu rostoucího počtu obyvatelstva Země více méně zajistit. Hladem a chronickou podvýživou však přesto v rozvojových zemích stále trpí okolo 1 miliardy lidí. Do roku 2050 se má počet obyvatel Země ze současných 7 miliard zvýšit až na 9,1 miliardy. Uživí se další 2 až 3 miliardy? Navíc v době, kdy svět bude muset řešit další problémy spojené s energetikou, ekonomikou, životním prostředím a změnou klimatu?

Jaderná fúze láká energetiky už dlouhou dobu jako možný zdroj velkého množství energie pro budoucnost. Obvykle se pokládá za obor ještě těžší než fyzika jaderného štěpení. A hle – přitom existují studenti, kteří se sami pouštějí do konstrukce vlastního zařízení, ve kterém může fúze nastat! Nevěříte‑li, čtěte tento článek. Dva středoškolští studenti z Martina popisují, jak si postavili fúzor. Uchvátil je také pražský tokamak Compass‑D a chtěli by se i dál věnovat fyzice. Článek jsme nechali záměrně ve slovenštině, aby si čtenáři cvičili jazyk našich blízkých sousedů.