Morové epidemie byly jednou z nejvážnějších hrozeb a stálým děsem středověku a raného novověku. Nejen proto, že se ve více či méně rozsáhlé podobě neustále v mnoha vlnách vracely a přinášely smrt milionů lidí, ale také proto, že s sebou nesly naprostý rozvrat řádu a zvyklostí běžného života – omezovaly společenské styky a vyvracely etické hodnoty, vázlo zásobování, propukaly pogromy, bujela extatická, orgiastická šílenství, lidé pociťovali nedůvěru ke svým sousedům i ke svým nejbližším. Hrůzu vyvolávaly i vnější projevy onemocnění a rychlé pohřby do společných jam bez tradičních náboženských rituálů.

Panorama se čtveřicí větrných elektráren, které tvořily od roku 1995 neomylný navigační bod pro návštěvníky městyse Nový Hrádek, je minulostí. Malebnému místu na úpatí Orlických hor zůstane možná časem jako připomínka alespoň rozhledna v jednom z tubusů. Jak se větrná elektrárna rozebírá?

Zaujalo vás „hledání pokladů“ – hra geocaching? Pokud máte alespoň několik desítek nálezů, už asi tušíte, že s kvalitními softwarovými aplikacemi si ušetříte spoustu nervů a času při přípravě i hledání. Vyznat se v mnoha rozličných programech však není jednoduché. Existuje více než stovka placených nebo bezplatných aplikací pro nejrůznější platformy s nepřeberným množstvím více či méně užitečných funkcí. V tomto článku si představíme pět zajímavých aplikací. Všechny jsou v základní verzi zdarma, mají českou lokalizaci a každá z nich má trochu jiné využití.

Vědci na univerzitě v holandském Wageningenu rozhodně nezahálejí, byť jejich podivná záliba v mokřadech a slaniscích dosud v médiích nenacházela výraznější odezvu. Výsledkem jejich snažení je objev netradičního zdroje čisté energie, atraktivního svou snadnou dostupností. Na scénu přicházejí mikrobiální palivové články (Plant‑Microbial Fuel Cell, PMFC).

Podle údajů Mezinárodní agentury po atomovou energii (MAAE) bylo od začátku éry jaderné energetiky z provozu trvale odstaveno 138 komerčních jaderných reaktorů a v následující dekádě čeká stejný osud dalších minimálně 80 reaktorů. Protože proces dlouhodobého zabezpečení jaderné elektrárny může trvat i déle, než je její provozní životnost, bylo zatím ve světě zcela demontováno jen 17 reaktorů. Je tomu tak proto, že tento proces je obtížný, časově náročný a nákladný. Problém by mohla řešit zcela nová koncepce výstavby superreaktorů s životností, která se z dnešních několika desítek let zvyšuje na sto i více let. Koncepci popisuje Mike Burke, ředitel výzkumu v Nuclear Advanced Manufacturing Research Centre (NAMRC) na univerzitě v Manchesteru.

Ve Francii začala výstavba ITER – největšího fúzního experimentálního reaktoru na světě. Na dně obrovského vápencového dolu v jižní Francii se objevily stovky betonových bloků o výšce dospělého člověka, které se paprskovitě šíří všemi směry od centrálního bodu. Půjde‑li vše dobře, pak nad nimi vyroste experimentální fúzní zařízení, které bude na Zemi napodobovat Slunce. Bude však desetkrát teplejší než to, které udržuje život na naší planetě.