Obrázky hořícího zemního plynu mluví za vše – v době, kdy se potýkáme s nedostatkem energie, se bez užitku spaluje cenné palivo přestavující drahocenný neobnovitelný zdroj energie. Podle odhadů uveřejněných v nové zprávě Flare Gas Reduction Study společnosti GE se až pět procent zemního plynu zbytečně vyplýtvá tím, že plyn shoří přímo v místě těžby. Takové množství odpovídá 30 procentům plynu spotřebovaného v Evropské unii a 23 procentům spotřeby v USA. Tímto hořením plynu navíc ročně vzniká 400 milionů tun CO₂, tedy asi stejné množství, jaké vytvoří 77 milionů automobilů. Na celém světě se tak ročně vyplýtvají miliardy kubíků zemního plynu.

Je čtvrtek 10. 3. 2011,16.50 h a já se jako každý týden připravuji na akrobatický trénink se svým týmem. Virtuální. Ano, je řeč o virtuálním létání. Nemáme sice k dispozici reálné stroje s vůní kerosinu, ale to takřka tisícům z nás nevadí. Náš tým je virtuální součástí reálného Baltic Bees Jet Teamu a létá na letadle Aero Vodochody L‑39C Albatros s modifikacemi stejnými, jaké mají letouny L‑39 reálné předlohy. V současné době je nás v týmu pět – 4 členové leteckého personálu a manažer.

Filtr vyrobený z přírodních krystalů by mohl pomoci přeměnit špinavý uhlík na čistší palivo. Populárním průmyslovým „sítem“ jsou krystaly zeolitu, protože jejich nepatrné póry umožňují „proklouznout“ pouze některým molekulám.

Ulf Büngten ze švýcarského výzkumného ústavu lesů, sněhu a krajiny se sídlem v Birmensdorfu dospěl k názoru, že existuje vztah mezi klimatem a vzestupem a pádem civilizací, včetně starověkého Říma. Klima bylo pravděpodobně vedle politických selhání a vpádu barbarů jedním z faktorů jeho pádu.

Britská firma TrueEnergy se sídlem v Tywyn, hrabství Gwynedd, vyvinula chladničku, která umožní uchovat chlad až 10 dní po ztrátě elektrického napájení.

Když se řekne řasy, většina lidí si představí nepříjemné zelené organismy v bazénech a rybnících. Pro vědce a inženýry v laboratořích společnosti Exxon Mobil je však toto slovo mnohem přitažlivější, protože pro ně znamená příležitost řešit vědecký úkol – řasy totiž mohou produkovat obnovitelnou energii a současně absorbovat oxid uhličitý. Energie z řas by mohla v budoucnu produkovat biopaliva srovnatelná s palivy získávanými z konvenční surové ropy. Na rozdíl od jiných zdrojů k výrobě biopaliva, jako je kukuřice nebo cukrová třtina, řasy nekonkurují výrobě potravin. A protože řasy konzumují CO₂, pomohly by i při snižování emisí tohoto skleníkového plynu.