Gymnázium Jírovcova v Českých Budějovicích hostilo od 9. března 2008 celostátní kolo již 57. ročníku Matematické olympiády. Sítem školních a krajských kol prošlo a do nejvyššího kola soutěže postoupilo 50 nejúspěšnějších řešitelů. Hlavním partnerem celostátního kola Matematické olympiády byla energetická společnost ČEZ a mladí matematici z celé republiky si tak mohli prohlédnout i Jadernou elektrárnu Temelín.

Pro energetické využití se ve většině světových jaderných reaktorů obvykle používá uran obsahující okolo 3 až 4 % izotopu 235U. Jak to ale udělat, když přírodní uran obsahuje 99,3 % izotopu 238U a z hlediska chemického chování jsou oba izotopy prakticky totožné? Naštěstí existují technologické postupy obohacování uranu založené na rozdílných fyzikálních vlastnostech izotopů.

Orkán Emma, který se o víkendu 29. 2. - 2. 3. 2008 přehnal přes Českou republiku, pustošil lesy, shazoval střechy a ničil rozvodné sítě. Jen společnosti ČEZ způsobil podle prvních odhadů škody za 150 milionů, další škody vznikly České přenosové ČEPS i ostatním distributorům, např. E.On. Mnoha odběratelům způsobilo přerušení dodávky elektrického proudu z důvodu spadlého vedení velké nepříjemnost. Někteří se, celkem vzato logicky, začali ptát, proč se vedení nezakopává pod zem, ale vede volně krajinou napospas rozmarům počasí.

Uhelné technologie zdaleka nejsou minulostí. Svědčí o tom i čerstvý objev vědců z institutu Maxe Plancka v sousedním Německu. Těm se podařilo v laboratorních podmínkách urychlit tisíciletý geologický vývoj a našli cestu, jak doslova za pár hodin vyrobit z biomasy plnohodnotné uhlí. Jak institut ve svém zpravodaji uvádí, jde tak trochu o objev, který připomíná dávné pokusy alchymistů najít kámen mudrců, nebo vyrobit zlato. Na takzvanou hydrotermální karbonizaci vědcům totiž posloužilo zařízení, které nechybí téměř v žádné současné kuchyni. Tlakový hrnec.

Uran, který se nachází v zemské kůře, by mohl pohánět jaderné elektrárny i při předpokládaném zvyšování jejich počtu až pět set let. Tvrdí to odborníci ze sdružení švýcarských energetických firem Swisselectric. Náklady na jeho dobývání z fosfátů, které se pohybují mezi 60 a 300 dolary za libru (455 gramů), byly únosné už při mimořádném vzestupu cen uranu na světových trzích na přelomu předminulého a loňského roku. Od té doby však ceny okamžitých dodávek klesly na polovinu – na 75 dolarů za libru. Při cenách přes 250 dolarů za libru lze uran hospodárně těžit z mořské vody, v níž je ho až na 80 tisíc let.

Manželský tým vědců Jasona Loveho a Polly Arnoldové z britské Edinburgské univerzity vyvinul makromolekulu, která může „sníst“ uran a přimět ho, aby se chemicky choval zdánlivě jako lehčí kovy. Tato makromolekula může otevřít dveře pro nové směry práce s použitým jaderným palivem. Její chování můžeme přirovnat k dnes už klasické arkádě se žravým pomerančem zvaným Pacman, která si za více než čtvrtstoletí od svého vzniku získala oblibu už několika generací milovníků počítačových her.