Za zakladatele chromatografie se všeobecně považuje ruský přírodovědec Michail Semjonovič Cvět, kterému se v roce 1903 podařilo rozdělit listové pigmenty. Je proto záhodno, abychom si právě letos po uplynutí 100 let od jeho smrti znovu připomněli osobnost tohoto ruského botanika, fyziologa a biochemika, jeho méně známou životní dráhu a badatelskou práci vedoucí k objevu principu chromatografie. Podrobnější sledování Cvětových přínosů jen dále dotvrzuje jeho výjimečnost a významné postavení v historii vědy.

Sloučenina uranu a antimonu USb₂ generuje magnetismus úplně jiným způsobem než dosud známé magnety. Vědci jej nazvali „singletový” magnetismus. Elektrony, záporně nabité elementární částice, vytvářejí své vlastní malé magnetické pole. Je to důsledek kvantové mechanické vlastnosti známé jako spin. Ve většině objektů tato magnetická pole směřují do náhodných směrů a vzájemně se ruší. (To je třeba i důvod, proč vaše tělo není obrovským magnetem, přestože obsahujete více než 10²⁹ elektronů!) Ale v určitých materiálech se tato pole uspořádávají. Když se to stane, vytvoří se magnetické pole, které je dostatečně silné, aby mohlo například přitahovat železo. Takřka každý známý magnet ve vesmíru funguje tímto způsobem, pokud nevytváří magnetické pole elektrickým proudem jako elektromagnety (a pravděpodobně i Zeměkoule).

Výzkumné skupiny vědeckého centra BIOCEV se zaměřují na detailní poznání organismů na molekulární úrovni. Jejich výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům. Víte, že zde například nedávno odhalili roli mitochondrií v nádorovém bujení? Rakovinné buňky s poruchami mitochondriální DNA (mtDNA) nejsou schopny vytvořit nádor. Donedávna nebylo však zřejmé, proč jsou mitochondrie - buněčné elektrárny zodpovídající mj. za "dýchání" buněk - pro tvorbu nádorů tak důležitá. Tuto otázku se nyní podařilo v navazujícím výzkumu objasnit. Vědci v BIOCEV však umějí ještě mnohem víc.

Proměnit suchou a horkou poušť v zelenou krajinu zní v tuto chvíli jako sen nebo pohádka. V praxi by k takové proměně bylo třeba velké množství vody. Ale kde takové množství vody v poušti vzít? Pomocí Slunce ze vzduchu! I pouštní vzduch totiž v sobě obsahuje vodní páru. Ale klimatické podmínky pouště neumožňují snadné získávání vody ze vzduchu použitím běžného chladiče, na kterém vodní pára při nízké teplotě zkondenzuje. Toho lze dosáhnout v klimatických podmínkách Evropy, ale ne v neúrodné oblasti trpící nedostatkem vody. Zařízení, které dokáže proměnit suchou poušť v oázu prostřednictvím cíleného rozmnožování mikroorganismů, může působit trochu jako sci-fi. Ale výzkum a vývoj se skutečně z části o vědeckofantastický žánr opírá a předjímá technologie budoucnosti. Solar Air Water Earth Resource (S. A. W. E. R.) se skládá ze dvou systémů, jednoho na získávání vody z pouštního vzduchu a druhého pro kultivaci pouště v úrodnou půdu.

Fúzí při magnetickém udržení (tokamaky a stelarátory) jsme se zabývali podrobně již mnohokrát. Všimněme si udržení inerciálního, které s nepatrnou nepřesností můžeme zaměnit za laserovou fúzi. V roce 1963 sovětští vědci N. G. Basov a O. N. Krochin navrhli použití laseru k zapálení řízené termonukleární reakce. Šedesátá a zejména sedmdesátá léta se nesla ve znamení zkoušek ozařování terčíku termojaderného paliva většími a většími výkony laserů se stále sofistikovanějšími tvary ozařovacích pulzů především v Sovětském svazu a ve Spojených státech. V současné době, je nejvýkonnějším laserovým systémem na světě Národní zapalovací zařízení (NIF, National Ignition Facility) v Livermore Lawrence National Laboratory (LLNL). NIF disponuje 192 paprsky, které v jednom okamžiku ozáří terčík fúzního paliva, stlačí (dojde k implozi) a ohřejí ho energií 2 MJ.

Každý majitel nějakého domácího mazlíčka vám řekne, že lidé nejsou jedinými tvory s osobností. A netýká se to jen psů a koček. V posledních letech vědci zjistili, že zástupci mnoha živočišných druhů mají unikátní životní dispozice a vykazují v průběhu času a v různých situacích určité rysy osobnosti a stabilní rozdíly v chování.