Jaderná fyzika a energetika

Zachování umění a kulturního dědictví je společnou ambicí celosvětové komunity. MAAE využívá jadernou vědu a technologii k charakterizaci a uchování artefaktů, a tím k zachování důležité části kulturního dědictví Země. Jaderná věda a technologie se často používají při studiu a ochraně cenných kulturních předmětů. Tyto předměty zahrnují vše od obrazů, oděvů a hudebních nástrojů až po sochy, zbraně a brnění – dokonce i egyptské mumie či celou starověkou dřevěnou loď. Kulturní instituce stále častěji využívají jaderné a příbuzné techniky k analýze a ochraně cenných historických předmětů a uměleckých děl. Jaderné techniky mohou pomoci odkrýt skryté kresby, které leží pod povrchem maleb, a odhalit i ty nejmazanější padělky, to vše bez poškození studovaného objektu. Techniky, jako je ozařování, také pomáhají chránit kulturní předměty tím, že je dezinfikují od mikroorganismů, jako jsou bakterie nebo houby, nebo likvidují destruktivní škůdce.

Kambodža je domovem mnoha jedinečných kulturních památek, z nichž čtyři jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Toto dědictví je však vystaveno riziku poškození nebo ztráty kvůli tropickému klimatu země. Podívejte se, jak Kambodža s podporou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) zachovává své kulturní dědictví pomocí jaderných technik. V druhé polovině článku nahlédneme na další využití jaderných technik na pomoc kulturnímu dědictví lidstva.

KHNP, Korea Hydro and Nuclear Power Company, je jihokorejská státní společnost s téměř 50 lety zkušeností se stavbou a provozem nukleárních elektráren. Dosud se podílela na stavbě 34 reaktorových bloků v Jižní Koreji i v zahraničí. Její vlajkový model, reaktor Generation III+ APR1000, který KHNP navrhlo České republice (a ta jej v tendru vybrala), odpovídá požadovaným technickým parametrům reaktorů generace III+. Konstrukce reaktoru splňuje nejpokročilejší bezpečnostní kritéria, jako jsou například pasivní bezpečnostní systémy, které byly zavedené po havárii ve Fukušimě, požadavky na ochranu před kybernetickým útokem a dvojitý kontejnment a ochrana proti nárazu velkých komerčních letadel.

V jaderné energetice platí „bezpečnost především“. I proto se vlastník a provozovatel obou českých jaderných elektráren ČEZ rozhodl vzít důležité kontroly materiálů do vlastních rukou. Pořídil dvě nová zařízení pro rozšíření kontrol v materiálové laboratoři v Tréninkovém a realizačním centru. Zařízení v souhrnné ceně pěti miliónů korun umí změřit obsah plynů v kovovém materiálu a jeho tvrdost. Dosud některé z klíčových materiálových kontrol dělali dodavatelé, nyní je budou dělat vlastní pracovníci.

Existuje mnoho způsobů, jak přistupovat k využití energie z jaderné fúze: jedním je optimalizovat nebo zjednodušit stávající koncepty; dalším je exhumovat dávno opuštěná řešení a díky pokroku techniky a lepšímu pochopení fyziky jim vdechnout nový život a tím i aktuálnost. Dalším je navrhnout a postavit exotičtější zařízení, než si kdokoli dokáže představit, založená na principech a fyzikálních uspořádáních, o kterých nikdo nikdy nepřemýšlel. Strategie paliva se také mohou lišit. I když se většina zařízení drží dobře osvědčené dvojice dvou těžkých izotopů vodíku, deuteria a tritia, ostatní usilují o svatý grál „bezneutronové“ fúze protonu a boru nebo helia 3. Hlavní aktéři různých projektů, které se objevily v posledních letech, byli poslední týden v květnu na jevišti ITER, aby představili své naděje a očekávání: byl to vůbec první fúzní workshop tokamaku ITER, který kdy byl uspořádán společně se soukromým sektorem a svedl tak dohromady téměř 50 generálních ředitelů a vedoucích vědců od soukromých fúzních startupů s průmyslovými dodavateli fúzních technologií a zástupců z veřejných laboratoří, domácích agentur ITER a Organizace ITER. Celkem bylo reprezentováno asi 350 zúčastněných stran, které se snaží urychlit to, co je pravděpodobně nejambicióznějším a hlavně nejpotřebnějším podnikem v historii lidstva.

Existuje mnoho způsobů, jak přistupovat k využití energie z jaderné fúze: jedním je optimalizovat nebo zjednodušit stávající koncepty; dalším je exhumovat dávno opuštěná řešení a díky pokroku techniky a lepšímu pochopení fyziky jim vdechnout nový život a tím i aktuálnost. Dalším je navrhnout a postavit exotičtější zařízení, než si kdokoli dokáže představit, založená na principech a fyzikálních uspořádáních, o kterých nikdo nikdy nepřemýšlel. Strategie paliva se také mohou lišit. I když se většina zařízení drží dobře osvědčené dvojice dvou těžkých izotopů vodíku, deuteria a tritia, ostatní usilují o svatý grál „bezneutronové“ fúze protonu a boru nebo helia 3. Hlavní aktéři různých projektů, které se objevily v posledních letech, byli poslední týden v květnu na jevišti ITER, aby představili své naděje a očekávání: byl to vůbec první fúzní workshop tokamaku ITER, který kdy byl uspořádán společně se soukromým sektorem a svedl tak dohromady téměř 50 generálních ředitelů a vedoucích vědců od soukromých fúzních startupů s průmyslovými dodavateli fúzních technologií a zástupců z veřejných laboratoří, domácích agentur ITER a Organizace ITER. Celkem bylo reprezentováno asi 350 zúčastněných stran, které se snaží urychlit to, co je pravděpodobně nejambicióznějším a hlavně nejpotřebnějším podnikem v historii lidstva.