V případě průmyslové či energetické havárie s výskytem většího množství radiojódu (tj. izotopu jódu ¹³¹I ) v životním prostředí je nezbytné zabezpečit monitorování radioaktivního jodu ve štítné žláze u velkého počtu obyvatel. V České republice zajišťuje toto monitorování SÚRO (Státní ústav radiační ochrany) v Praze a jeho Centrální laboratoř radiační monitorovací sítě. Do monitorování lze zapojit také další odborná pracoviště vybavená nezbytnými přístroji, např. pracoviště nukleární medicíny provádějící terapii onemocnění štítné žlázy jodem 131 (v ČR je šest takových pracovišť). Systém pro rozsáhlá měření ¹³¹I u velkého počtu osob najednou však dosud neexistoval. To bylo motivací vývoje takového systému v SÚRO v.v.i. Vývoj, návrh, konstrukci a otestování systému umožnila finanční podpora poskytnutá ústavu a společnosti Envinet, a. s., (nyní NUVIA a. s.) ze strany Ministerstva vnitra ČR v rámci Programu výzkumu, vývoje a inovací a Programu bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu.

Radiace (ionizující záření) není vidět, není cítit ani slyšet. Proto vzbuzuje obavy. Poplašné zprávy o tom, že se nad Evropou vznáší radioaktivní mrak tu jódu, tu rubidia, klidu nepřidají, zvlášť když běžný laik neví "jak moc" a tudíž "je-li to nebezpečné, či ne". Ověřit si skutečnou radiační situaci můžeme snadno na webu SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost) nebo SÚRO (Státní úřad pro radiační ochranu). O síti včasného zjištění a státním systému monitorování radiace i nových programech zapojení veřejnosti jsme psali v článku Ochrana obyvatel ČR před radiací - MONRAS, RAMESIS, SAFECAST. Nyní se rýsuje další z projektů SÚRO - nízkonákladový pasivní dozimetr pro hodnocení externího ozáření osob.

Ionizující záření je všude kolem nás, žijeme s ním a přináší nám četné výhody. Pokud by však překročilo určité meze, může přinášet zdravotní riziko. Proto je potřeba chránit obyvatele proti ozáření, a to z různých zdrojů a v různých oblastech, např. v lékařství, z přírodních zdrojů nebo v případě radiační nehody. Dnes je bohužel potřeba počítat i s případným zhoršením bezpečnostní situace, jako je teroristický útok za použití radioaktivních materiálů nebo šíření dezinformací s hrozbou následné paniky. V každém případě je nejdůležitější mít rychlé a správné informace. A nejlépe, může-li se podílet sama veřejnost - prostředky k tomu jsou dnes dostupné.

Pečlivě se podívejte na letní obrázek centrální části staveniště tokamaku ITER v jihofrancouzském Cadarache. Jak nám postupuje stavba nejdražší pozemské vědecké hračky, která se, doufejme, změní na předchůdce nejslibnějšího zdroje energie pro budoucnost? Co všechno už je hotovo:

Díky nové aplikaci „Jaderné elektrárny 3D“ teď může kdokoliv vyrazit do jaderky na prohlídku nejzajímavějších částí. Detailní podhled do nitra reaktorového sálu, chladicí věže, strojovny či meziskladu paliva si zájemci mohou okořenit teorií, vysvětlením fyzikálních principů či vědomostním kvízem. Aplikace je zdarma ke stažení v prostředí Google Play i AppStore, popř. on-line na portálu www.svetenergie.cz. Doplňuje již existující 3D modely uhelné a vodní elektrárny.

V článku se dočtete o zajímavém přístupu k plánování experimentů na fúzním zařízení. Ale to není zdaleka to nejdůležitější, co vám chceme sdělit: O výzkum termojaderné fúze se zajímá společnost Google! A to je skutečně bomba. Google na rozdíl od ITER zná každý, nebo… téměř každý! ITER je mezinárodní projekt za mnoho miliard kdesi na jihu Francie, jehož výsledkem má být reaktor simulující procesy v jádru Slunce ­–termojadernou fúzi. Google představovat nemusíme. Ač nedávno v ČR vyšla knížečka o soukromých firmách zabývajících se výzkumem fúze, a ačkoliv je v ní kapitola o soukromé společnosti Tri Alpha Energy, není v ani slovo o Google. Přitom Google pracuje s Tri Alpha Energy od roku 2014…