Fosfáty, které se těží pro výrobu hnojiva, obsahují miliony tun uranu. Již v 90. letech se jako vedlejší produkt výroby hnojiv získalo 20 000 tun uranu, tato výroba ale nebyla ekonomická. Po zvýšení cen uranu a zdokonalení technologie výroby hnojiv už tato metoda získání suroviny pro jaderná paliva vypadá reálněji.
Z plavidel poháněných jaderným reaktorem se v minulosti osvědčily jen vojenské lodě a ponorky, z civilní sféry snad jen ledoborce. Proč jaderný reaktor našel na palubách civilních lodí uplatnění právě jen na chladném severu? Jak vypadá ruská flotila jaderných ledoborců?
Když srdce nepracuje jak má, často se musí „přeprogramovat“ vnějšími elektrickými impulzy – kardiostimulátorem. K jeho pohonu lze použít nejen konvenční baterie, ale i zdroje na bázi radioizotopové přeměny. Ačkoli v dobách jaderné euforie nebyl jaderný kardiostimulátor nikterak výjimečný, dnes na něj hledíme s odstupem a zaujetím.
Ještě letos dosáhnou oba bloky Jaderné elektrárny Temelín jednotkového výkonu 1 055 MW. Jihočeská jaderná elektrárna tak následuje dukovanskou elektrárnu, která v letech 2009 až 2012 zvýšila výkon každého bloku z 456 na 500 MW. Přibližně o 40 MW vyššího výkonu než dosud by měl temelínský druhý blok dosáhnout v předposledním srpnovém týdnu. První blok ho bude následovat. Vyšší výroby dosáhne elektrárna efektivnějším využitím stávající techniky, např. v oblasti využití jaderného paliva, a to při dodržení nejvyšší dosažitelné úrovně bezpečnosti.
Na jaře 2013 do Čech zavítala mimořádná osobnost – profesor Georgij Iljič Tošinskij. Profesor Tošinskij patří do nejstarší generace jaderných vědců a celý svůj profesní život věnoval malým jaderným reaktorům. Je autorem pohonu pro nejrychlejší jaderné ponorky třídy 705K alfa a v 90. letech přišel jako první s návrhem využít je v civilní jaderné energetice. Tento nápad se stal základem pro reaktor SVBR-100, jeden z nejslibnějších ruských projektů současnosti. Server Atominfo.cz s ním udělal rozhovor, který se podařilo převzít do Třípólu.
Na konci loňského roku oslavil 55 let od svého spuštění náš první jaderný reaktor. Československo se v roce 1957 stalo devátou zemí světa, která úspěšně spustila řetězovou štěpnou reakci. Šlo o experimentální reaktor VVR-S v Řeži u Prahy.
V nové studii publikované v Cell vědci z Bork Group v EMBL Heidelberg odhalují, že mikrobi žijící v podobných stanovištích napříč geograficky vzdálenými oblastmi jsou si podobnější ...
Rozsáhlá 20letá studie ukázala, že rychlá kognitivní cvičení mohou snížit riziko Alzheimerovy choroby a dalších typů demence.
Před 40 lety proletěl Voyager 2 kolem Uranu a pozoroval úrovně záření, které se vzpíraly vysvětlení. Nyní vědci konečně přišli na to, co se stalo.
Čím vším se vědci nezabývají: nová studie zjistila, že od skleněných ozdob po suché špagety se téměř vše na Zemi, co se rozbíjí, řídí určitými principy náhodnosti a entropie.
Pod zemským povrchem leží království neobjeveného mikroskopického života. Hluboko uvnitř Země leží skrytý svět „nitrozemských bytostí“ (intraterestrials), které dřímají stovky tisíc let.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
