Jaderná fyzika a energetika

Zařazení havárie jaderné elektrárny Fukušima po ničivé vlně cunami do stejné stupnice závažnosti, ve které je havárie v Černobylu, mate veřejnost a vzbuzuje dojem, že následky musejí být stejné. Každý, kdo v Japonsku v příštích čtyřiceti letech onemocní rakovinou, bude bezpochyby svalovat vinu za své neštěstí na Fukušimu Dai‑iči. A bude tomu tak zřejmě i v případě mnoha jiných nemocí, infarktem počínaje a krvácením z nosu konče, jak tomu bylo i po havárii v Černobylské jaderné elektrárně v roce 1986. Je to pochopitelné, ale není to podložené.

Budou urychlovače částic schopné spalovat vysoce aktivní odpad a současně vyrábět elektřinu? Splní se sen jaderné alchymie? Bude nezbytné ukládat jaderný odpad?

Richard Branson, Bill Gates a Jeff Bezos jsou známí miliardáři vlastnící dohromady řádově 83 600 000 000 dolarů. Je zajímavé, že všichni tři intenzivně podporují jadernou energetiku a investují do ní nemalé prostředky. Nebo se k tomu chystají.

Podle „Červené knihy“, nově vydaného dokumentu společné skupiny pro uran OECD Nuclear Energy Agency (NEA) a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), je v současné době zajištěn uran pro výrobu paliva do jaderných elektráren na více než 100 let. I když se otevírají stále nové uranové doly, vědci se poohlížejí i po dalších, netradičních zdrojích surovin.

11. března 2011 došlo v Tichém oceánu 130 kilometrů východně od pobřeží Japonska k zemětřesení. Zemětřesením vyvolané vlny cunami poškodily chladicí systém v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi. V důsledku přehřátí došlo k explozi, která uvolnila do atmosféry radioaktivní prvky. Další kontaminaci do okolí elektrárny zanesla voda použitá k chlazení reaktorů a bazénů s použitým palivem. Jak se projevila kontaminace ve vodách Pacifiku?

Velkým problémem vývoje zařízení pro jadernou fúzi je tzv. „první stěna“. Jde o materiál, který je v přímém styku se žhnoucím plasmatem při zažehnuté jaderné fúzi. Odolnost stěn, mezi nimiž se pohybuje plasma, limituje výkon fúzního zařízení. Stěna se vysokými teplotami poškozuje a její časté vyměňování není ekonomicky schůdné. Pro fúzní reaktor ITER, který je právě ve výstavbě v jižní Francii, probíhá v této souvislosti intenzivní materiálový výzkum.