Jaderná fyzika a energetika

Pomocí nové metody odhalili vědci klíčové vlastnosti radioaktivního promethia, prvku vzácných zemin. Stalo se tak až téměř osm desetiletí poté, co byl tento nepolapitelný prvek vzácných zemin objeven. Promethium je jedním z 15 lanthanoidových prvků ve spodní části periodické tabulky. Tyto kovy, známé také jako vzácné zeminy, vykazují řadu užitečných vlastností, včetně silného magnetismu a neobvyklých optických vlastností, což je činí zvláště důležitými pro moderní elektronická zařízení. "Používají se v laserech, jsou součástí obrazovek vašeho smartphonu, používají se také ve velmi silných magnetech ve větrných turbínách a elektrických vozidlech," řekl Ilja Popovs, člen výzkumného a vývojového týmu v Oak Ridge National Laboratory (ORNL) a spoluautor nové studie publikované v časopise Nature.

Nahlédněte do továrny na pomeranče v Jihoafrické republice. Tyto lahodné plody zachránila před škodlivými moly jaderná metoda zvaná „sterilní hmyzí technika“. Principem této techniky je chov a radiační sterilizace samců škodlivých motýlků, kteří jsou pak vypouštěni, aby se pářili s divokými samičkami. V důsledku toho nevznikají žádní noví moli, což v průběhu času vede k poklesu populace. Tato technika zachraňuje jeden sad za druhým před napadením moly, škodícími na citrusových plodech. To vše bez použití insekticidů.

Studenti Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické (SPŠSE) Dukelská v Českých Budějovicích mají nově k dispozici hned několik unikátních učebních pomůcek. Jedná se o takzvané mlžné komory, jejichž pomocí se dají pozorovat stopy radioaktivních částic běžně se vyskytujících všude kolem nás.

Jadernou fúzi už do jisté míry umíme. Dvě lehká jádra fúzují za vzniku těžšího. Nicméně hmotnost výsledného jádra je menší než součet hmotností jader fúzujících. Notoricky známý Einsteinův vzorec E = mc² tvrdí, že veškerá „ztracená“ hmota se přeměnila v energii, která ohřívá plazma a kterou bychom rádi využili.

Vedle „otců“ fúzního zařízení tokamaku Igora Tamma a Andreje Sacharova byl v historii fúze ještě další okamžik, kdy jednomu jedinému člověku mohla být udělena cena za nejlepší podíl na konstrukci tokamaku. Tímto mužem byl francouzský fyzik Paul-Henri Rebut. Na počátku 70. let, o něco více než deset let poté, co vstoupil do výzkumu fúze ve francouzské Komisi pro atomovou energii (CEA), se podílel na vybudování TFR – Tokamak de Fontenay-aux-Roses, stojícím na pařížském předměstí, kde se CEA tehdy nacházela. Pro jeho kolegy však TFR znamenal Tokamak Façon Rebut, což lze chápat jako „Tokamak à la Rebut“...

Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky. Je to logický krok, neboť Evropa je již vyléčena z počáteční euforie z obnovitelných zdrojů a uvědomuje si, že energetickou soběstačnost a spolehlivé dodávky mohou zajistit jen jaderné zdroje, které jsou navíc šetrné ke klimatu. Přinášíme stručný výběr z mediálních zpráv z počátku roku.