Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 323

Auta poháněná řasami: vědecká fikce nebo věda?

Když se řekne řasy, většina lidí si představí nepříjemné zelené organismy v bazénech a rybnících. Pro vědce a inženýry v laboratořích společnosti Exxon Mobil je však toto slovo mnohem přitažlivější, protože pro ně znamená příležitost řešit vědecký úkol – řasy totiž mohou produkovat obnovitelnou energii a současně absorbovat oxid uhličitý. Energie z řas by mohla v budoucnu produkovat biopaliva srovnatelná s palivy získávanými z konvenční surové ropy. Na rozdíl od jiných zdrojů k výrobě biopaliva, jako je kukuřice nebo cukrová třtina, řasy nekonkurují výrobě potravin. A protože řasy konzumují CO2, pomohly by i při snižování emisí tohoto skleníkového plynu.

Nekrmte ptáčky!

Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Platí to i o zimním krmení ptáků. Plné krmítko je pro opeřence danajským darem. Za plná břicha zaplatí fiaskem při námluvách.

Devět životů planety Země

Až dodnes k nám byla Země laskavá. Rozvoj lidstva – zemědělství, kultura, urbanizace, industrializace a zvyšování počtu obyvatelstva z přibližně jednoho milionu na dnešních sedm miliard – se uskutečňoval v posledních deseti tisíci letech v podmínkách, kdy přírodní regulační systémy udržovaly vše z hlediska přežití lidského pokolení poměrně uspokojivě. Dnes se sice lidstvo domnívá, že má nad svou „kosmickou lodí zvanou Země“ a její budoucností naprostou kontrolu, ale nemýlí se?

Jdu na sever... a jdu na jih!

Magnetorecepce u zvířat

Každý živočich se snaží ve světě kolem sebe co nejlépe orientovat a využívá k tomu všechny dostupné prostředky. Světelné záření, zvukové vlny, pachové molekuly… Všechno, co mu přinese lepší informaci o poloze hnízda, nepřátel nebo potravy, mu poskytuje nezanedbatelnou evoluční výhodu. Není proto divu, že mnoho živočichů využívá ke své orientaci také zemské magnetické pole.

Hlubokomořský úlovek

Hlubiny podmořských kaňonů jsou temná, pustá místa a pokud nejsou vyhřívány hydrotermálními prameny, nedá se očekávat, že by překypovaly životem. O to překvapující byl průzkum kaňonu Kaikoura u východního pobřeží Nového Zélandu.

Teta Plíseň, strýček Kvasinka

Jsou všude kolem nás: ve vzduchu, v prachu, v hlíně, v potravinách.... I v nás samotných. Žijí s námi. Ale běda, pokud se oslabí naše imunita – pak se z nich stane náš nepřítel. Při souboji se zvýšeným výskytem plísňových a kvasinkových onemocnění vědci narazili na jednu vážnou překážku: jsou to naši příbuzní a jsou nám podobné!

... 1 « 42 43 44 45 46 47 48 » 54 ...

Nejnovější články

Pětidenní cesta pro nejdelší a nejširší komponentu ITER

Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...

Kazachstán plánuje výstavbu jaderné elektrárny v lokalitě Balchaš

Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail