Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 345

Umělé zemské dynamo

Země má magnetické pole, které je pravděpodobně vytvářeno rotací kovového zemského jádra. O tomhle už asi slyšel každý školák, ale pozornějšího čtenáře zaujme slovíčko „pravděpodobně“. Ve skutečnosti nevíme, jak zemské magnetické pole vzniká ani co ho udržuje. Jenom se domníváme, že za to může jev podobný principu dynama odehrávající se v nitru naší planety. Jedním ze způsobů, jak to ověřit, je postavit si model zemského jádra v laboratoři.

Gumové kuře dobývá blízký vesmír

„Venku zuří solární bouře, kapitáne!“ „Je vše připraveno?“ „Ano, pane!“ „Vypusťte gumové kuře!“ Říkáte si, že se asi někdo zbláznil? Ani v nejmenším. V březnu roku 2012 se vstříc solární bouři opravdu vydalo gumové kuře. Stalo se tak v rámci školního projektu žáků Bishop Union High School v Kalifornii.

Minielektrárna ve skleníku

Fotosyntéza je jedním z nejlepších vynálezů přírody. Umožnila existenci vyšších forem života. Pokud bychom ji uměli využít nebo dokonce napodobit, mohla by přispět k řešení budoucích energetických problémů. Manajit Hayer‑Hartlová a Ulrich Hartl nyní zkoumají tuto možnost v Ústavu Maxe Plancka pro biochemii v Martinsriedu u Mnichova.

Tis červený – dřevina roku 2012

Tis (Taxus baccata) kdysi býval běžnou ozdobou našich lesů, avšak lidským přičiněním byl téměř vyhuben. Poslední zbytky jeho populace se zachovaly většinou jen v těžko přístupném terénu, kde lesníci intenzivně nehospodaří. Silně ohrožený chráněný tis červený zná dnes většina lidí pouze z parků v jeho zahradní a vegetativně množené podobě. Proto je dobrou zprávou, že se letos stal dřevinou roku.

Podzemní ukládání oxidu uhličitého

Před dvěma lety vyšel v Třípólu článek CCS aneb Cam ten Carbon Složíme (http://3pol.cz/847‑ccs‑aneb‑cam‑ten‑carbon‑slozime). Vracíme se k tématu a podíváme se na podzemní ukládání oxidu uhličitého produkovaného lidskou činností podrobněji.

Vltavíny očima jaderných fyziků

Vltavíny přitahují nejen krásné ženy, ale i vědce; jejich vznik totiž stále obestírá řada dosud nevysvětlených otázek. Jednou z nich je přesné určení materiálů, z nichž při dopadu obrovského meteoritu před 14,5 milióny let vltavíny vznikly. Autoři článku hledají pomocí jaderných analytických metod důkazy pro originální hypotézu, podle níž se na vzniku vltavínů podílela kromě dosud uvažovaných povrchových sedimentů i rostlinná a půdní biomasa v místě dopadu meteoritu.

... 1 « 42 43 44 45 46 47 48 » 58 ...

Nejnovější články

Mořská sasanka ví, jak má vypadat

Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.

Radiotracery, odvaha a cesta proti stereotypům

Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.

Vědci možná rozluštili záhadu da Vinciho DNA

Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.

Leonardo předběhl svou dobu - chápal gravitaci dávno před Einsteinem

Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.

O naší zoufalé potřebě zachovat náš nejcennější zdroj

Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail