Medicína a přírodověda

Když se řekne řasy, většina lidí si představí nepříjemné zelené organismy v bazénech a rybnících. Pro vědce a inženýry v laboratořích společnosti Exxon Mobil je však toto slovo mnohem přitažlivější, protože pro ně znamená příležitost řešit vědecký úkol – řasy totiž mohou produkovat obnovitelnou energii a současně absorbovat oxid uhličitý. Energie z řas by mohla v budoucnu produkovat biopaliva srovnatelná s palivy získávanými z konvenční surové ropy. Na rozdíl od jiných zdrojů k výrobě biopaliva, jako je kukuřice nebo cukrová třtina, řasy nekonkurují výrobě potravin. A protože řasy konzumují CO₂, pomohly by i při snižování emisí tohoto skleníkového plynu.

Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Platí to i o zimním krmení ptáků. Plné krmítko je pro opeřence danajským darem. Za plná břicha zaplatí fiaskem při námluvách.

Až dodnes k nám byla Země laskavá. Rozvoj lidstva – zemědělství, kultura, urbanizace, industrializace a zvyšování počtu obyvatelstva z přibližně jednoho milionu na dnešních sedm miliard – se uskutečňoval v posledních deseti tisíci letech v podmínkách, kdy přírodní regulační systémy udržovaly vše z hlediska přežití lidského pokolení poměrně uspokojivě. Dnes se sice lidstvo domnívá, že má nad svou „kosmickou lodí zvanou Země“ a její budoucností naprostou kontrolu, ale nemýlí se?

Magnetorecepce u zvířat

Každý živočich se snaží ve světě kolem sebe co nejlépe orientovat a využívá k tomu všechny dostupné prostředky. Světelné záření, zvukové vlny, pachové molekuly… Všechno, co mu přinese lepší informaci o poloze hnízda, nepřátel nebo potravy, mu poskytuje nezanedbatelnou evoluční výhodu. Není proto divu, že mnoho živočichů využívá ke své orientaci také zemské magnetické pole.

Hlubiny podmořských kaňonů jsou temná, pustá místa a pokud nejsou vyhřívány hydrotermálními prameny, nedá se očekávat, že by překypovaly životem. O to překvapující byl průzkum kaňonu Kaikoura u východního pobřeží Nového Zélandu.

Jsou všude kolem nás: ve vzduchu, v prachu, v hlíně, v potravinách.... I v nás samotných. Žijí s námi. Ale běda, pokud se oslabí naše imunita – pak se z nich stane náš nepřítel. Při souboji se zvýšeným výskytem plísňových a kvasinkových onemocnění vědci narazili na jednu vážnou překážku: jsou to naši příbuzní a jsou nám podobné!