Medicína a přírodověda

Spojené státy americké postihla v roce 2012 nejhorší sucha za posledních 50 let. Rostliny, které měly být v červenci nejzelenější, byly malé a uvadlé. Výnosy byly až o 35 % nižší než normálně. Není divu, že se zvýšil zájem o geneticky modifikované rostliny, které by k životu potřebovaly méně vody. Vysoké náklady a dlouhý čas nezbytný k uvedení geneticky upravených rostlin na trh však vyvolal snahy o rychlejší způsoby řešení daného problému. To může spočívat v práci s mikrobiomem rostlin.

Když se začalo s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči herbicidům, obávaly se ekologické organizace, že se GM plodiny zkříží s plevelem, předají mu své geny a vznikne tak superplevel běžnou chemií nezničitelný. Měly pravdu?

Kmenové buňky jsou tématem, kterým se v posledních letech zabývá hned několik vědních oborů. Vědce kromě jiného zaujala i schopnost těchto buněk přeměnit se v jakoukoli buňku z přibližně 230 typů, které se v lidském těle vyskytují. Kmenové buňky se navíc umí libovolně množit, tj. netýká se jich omezený počet dělení daných velikostí koncových částí chromozomů. To otevírá velké možnosti nejen v léčení nemocí a úrazů, ale i v regeneraci organismu – v „prodlužování“ života.

Morové epidemie byly jednou z nejvážnějších hrozeb a stálým děsem středověku a raného novověku. Nejen proto, že se ve více či méně rozsáhlé podobě neustále v mnoha vlnách vracely a přinášely smrt milionů lidí, ale také proto, že s sebou nesly naprostý rozvrat řádu a zvyklostí běžného života – omezovaly společenské styky a vyvracely etické hodnoty, vázlo zásobování, propukaly pogromy, bujela extatická, orgiastická šílenství, lidé pociťovali nedůvěru ke svým sousedům i ke svým nejbližším. Hrůzu vyvolávaly i vnější projevy onemocnění a rychlé pohřby do společných jam bez tradičních náboženských rituálů.

O virech víme, že patří mezi původce nemocí, že napadají bakterie, rostliny i živočichy včetně lidí. Sloveso „napadají“ však není tak úplně správné, protože evokuje aktivní činnost virů. A tady je potíž. Jsou viry živé organismy?

Kosmický jev, který můžete pozorovat bez dalekohledu

Jako vnitrozemský národ známe mořské dmutí – neboli unikátní přírodní jev přílivu a odlivu – jen teoreticky. Ani při dovolených u Jadranu nebo jinde ve Středomoří se s ním prakticky nesetkáme, neboť mořská hladina zde kolísá pouze o desítky centimetrů. Proto také tomuto jevu antické civilizace věnovaly pouze okrajovou pozornost. Plinius Starší a Strabón sice již o souvislosti mezi dmutím a fázemi Měsíce věděli, avšak řečtí, féničtí a římští plavci se až na malé výjimky s přílivem a odlivem ve své praxi nesetkávali. Zato s ním byli důvěrně obeznámeni rybáři na atlantickém pobřeží Evropy. Znalost střídání přílivu a odlivu byla pro Portugalce, Basky, Bretonce, Normanďany, Angličany, Skoty, Iry a Holanďany životní nutností, Aby jejich rodiny nepomřely hladem, museli na moře vyplouvat denně a za jakéhokoli počasí. (Šikovný web World Tide Times, Tides Tables and Tide Charts - 2021 - Tideschart.com dnes ukazuje výšky a časy přílivu kdekoliv na Zemi.)