Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 323

Podzemní ukládání oxidu uhličitého

Před dvěma lety vyšel v Třípólu článek CCS aneb Cam ten Carbon Složíme (http://3pol.cz/847‑ccs‑aneb‑cam‑ten‑carbon‑slozime). Vracíme se k tématu a podíváme se na podzemní ukládání oxidu uhličitého produkovaného lidskou činností podrobněji.

Vltavíny očima jaderných fyziků

Vltavíny přitahují nejen krásné ženy, ale i vědce; jejich vznik totiž stále obestírá řada dosud nevysvětlených otázek. Jednou z nich je přesné určení materiálů, z nichž při dopadu obrovského meteoritu před 14,5 milióny let vltavíny vznikly. Autoři článku hledají pomocí jaderných analytických metod důkazy pro originální hypotézu, podle níž se na vzniku vltavínů podílela kromě dosud uvažovaných povrchových sedimentů i rostlinná a půdní biomasa v místě dopadu meteoritu.

Další možná příčina růstu hladiny moří

Pomalu a téměř nepostřehnutelně se zvyšuje hladina moří a oceánů. Důvodem může být skutečnost, že moře „polykají“ tající led, nebo že má teplejší mořská voda větší objem. Existuje ale i další příčina, která může přispívat k růstu hladiny moří. Je jím odčerpávání zásob podzemní vody na povrch, odkud voda nakonec odteče do moře.

Jak jsme na tom s uranem

Uran není jediným palivem pro jaderné reaktory, je však palivem dominantním. Odkud vlastně pochází? V měřítku Sluneční soustavy, kde stejně jako Slunce jsou i plynné planety tvořeny převážně nejlehčími prvky vodíkem a heliem a terestrické planety železem, kyslíkem, hořčíkem a křemíkem, není existence prvků s vysokým protonovým číslem obvyklá. Současné teorie hovoří o tom, že tyto prvky vznikly za ohromného toku neutronů při výbuchu jedné, případně více supernov.

Umělé klouby po ozáření vydrží déle aneb nové způsoby modifikace polymeru UHMWPE

Když něčemu přijdeme na kloub, znamená to, že jsme buď rozluštili záhadu, nebo jsme alespoň pokročili v jejím odkrývání. Kloub je důležité místo obratu, pohybu, posunu. Klouby dokáží pořádně trápit, zhusta i otravovat život až k nesnesení; jejich vrzání, loupání, bodání nebo nepohyblivost jsou příčinou značných ekonomických ztrát, ale i výnosného byznysu. Přijít na kloub tomu, jak pomoci kloubům, se daří Miroslavu Šloufovi z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

Včelaři v zimě nezahálejí

Co dělá včelař v zimě? Zabývá se včelami, nebo může odpočívat až do jara? Určitě nezahálí. Jeho činnost opět – stejně jako v článku o včelích aktivitách v zimě (3pol.cz/1173‑co‑delaji‑vcely‑v‑zime) – tak trochu souvisí s fyzikou.

... 1 « 39 40 41 42 43 44 45 » 54 ...

Nejnovější články

Unikátní český patent na využití tepla z odpadní vody

Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail