Medicína a přírodověda

Bývaly doby, kdy se z našich rádií ozývaly hlavně hity ze spřátelených socialistických zemí. Dnes duní rozhlasové stanice naopak hudbou, jež se většinou zrodila na západ od naší hranice. Kulturní fenomény, jako je hudba, filmy nebo knihy, se šíří světem a přispívají k jeho globalizaci. Hrbouni dlouhoploutví čili keporkaci jsou na tom kupodivu podobně. I v jejich případě se šíří kulturní vlivy ze západu na východ.

Učebnicový příklad znaku coby předpokladu pohlavního výběru dostal trhliny. Samice pávů totiž vždycky nevybírají samce s největším a nejpestřejším ocasem.

Ulf Büngten ze švýcarského výzkumného ústavu lesů, sněhu a krajiny se sídlem v Birmensdorfu dospěl k názoru, že existuje vztah mezi klimatem a vzestupem a pádem civilizací, včetně starověkého Říma. Klima bylo pravděpodobně vedle politických selhání a vpádu barbarů jedním z faktorů jeho pádu.

Když se řekne řasy, většina lidí si představí nepříjemné zelené organismy v bazénech a rybnících. Pro vědce a inženýry v laboratořích společnosti Exxon Mobil je však toto slovo mnohem přitažlivější, protože pro ně znamená příležitost řešit vědecký úkol – řasy totiž mohou produkovat obnovitelnou energii a současně absorbovat oxid uhličitý. Energie z řas by mohla v budoucnu produkovat biopaliva srovnatelná s palivy získávanými z konvenční surové ropy. Na rozdíl od jiných zdrojů k výrobě biopaliva, jako je kukuřice nebo cukrová třtina, řasy nekonkurují výrobě potravin. A protože řasy konzumují CO₂, pomohly by i při snižování emisí tohoto skleníkového plynu.

Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Platí to i o zimním krmení ptáků. Plné krmítko je pro opeřence danajským darem. Za plná břicha zaplatí fiaskem při námluvách.

Až dodnes k nám byla Země laskavá. Rozvoj lidstva – zemědělství, kultura, urbanizace, industrializace a zvyšování počtu obyvatelstva z přibližně jednoho milionu na dnešních sedm miliard – se uskutečňoval v posledních deseti tisíci letech v podmínkách, kdy přírodní regulační systémy udržovaly vše z hlediska přežití lidského pokolení poměrně uspokojivě. Dnes se sice lidstvo domnívá, že má nad svou „kosmickou lodí zvanou Země“ a její budoucností naprostou kontrolu, ale nemýlí se?