Medicína a přírodověda

Bez včel by zůstaly mnohé rostliny méně opylovány, jejich množení by se zkomplikovalo. proto Včely jsou pro život na naší planetě mimořádně užitečné a jejich svět je navíc velmi zajímavý. Jak pozná včela hlídající česno úlu, že jiná včela patří do tohoto včelstva? Jak se včely dorozumívají? Jak larva pozná, zda se má stát dělnicí nebo matkou?

Můžou utíkat, ale neschovají se: mikroskop od společnosti GE chytí HIV, bakterie i původce malárie přímo při činu. Mikroskop využívající technologii DeltaVision OMX Blaze umožňuje spatřit detaily uvnitř buněk s dosud nevídaným rozlišením.

Co bylo příčinou kolapsu mykénské kultury? Podle nejnovějších poznatků to byla změna klimatu. Mykénské Řecko je přitom jen jednou z mnoha dávných civilizací, jejichž osud je spojován s vrtochy klimatu. Zdá se, že kolísání klimatu mělo za následek kolaps celých společenství a vedlo k nepokojům a válkám. Názor, že změny klimatu způsobovaly zánik celých civilizací, existuje již více než jedno století. Ale teprve v 90. letech 20. století získali vědci základní údaje o tom, jak se klima měnilo. Využívali k tomu například stopy ukryté na dně jezer nebo petrifikované ve stalaktitech.

Spojené státy americké postihla v roce 2012 nejhorší sucha za posledních 50 let. Rostliny, které měly být v červenci nejzelenější, byly malé a uvadlé. Výnosy byly až o 35 % nižší než normálně. Není divu, že se zvýšil zájem o geneticky modifikované rostliny, které by k životu potřebovaly méně vody. Vysoké náklady a dlouhý čas nezbytný k uvedení geneticky upravených rostlin na trh však vyvolal snahy o rychlejší způsoby řešení daného problému. To může spočívat v práci s mikrobiomem rostlin.

Když se začalo s pěstováním geneticky modifikovaných plodin odolných vůči herbicidům, obávaly se ekologické organizace, že se GM plodiny zkříží s plevelem, předají mu své geny a vznikne tak superplevel běžnou chemií nezničitelný. Měly pravdu?

Kmenové buňky jsou tématem, kterým se v posledních letech zabývá hned několik vědních oborů. Vědce kromě jiného zaujala i schopnost těchto buněk přeměnit se v jakoukoli buňku z přibližně 230 typů, které se v lidském těle vyskytují. Kmenové buňky se navíc umí libovolně množit, tj. netýká se jich omezený počet dělení daných velikostí koncových částí chromozomů. To otevírá velké možnosti nejen v léčení nemocí a úrazů, ale i v regeneraci organismu – v „prodlužování“ života.