Medicína a přírodověda

Příští doba ledová by správně měla nastat do 1500 let. Díky vysokým emisím oxidu uhličitého (CO₂) se tak ale nestane a další doba ledová se odsouvá. Tvrdí to tým vědců, jehož zjištění zveřejnil vědecký časopis Nature Geoscience.

Vše začalo před 1,5 miliardou let, kdy byly fotosyntetizující bakterie porobeny složitější buňkou. Potomci těchto bakterií ztratily schopnost žít nezávisle a vyvinuly se do buněčných „slunečních elektráren“ známých jako chloroplasty.

Při pohledu na zasněžené úly nás může napadnout otázka, co včely dělají v zimě. Jak to, že přežijí do jara? Mají zimní spánek? Vytápí si svůj vlastní úl? Odpovědi hledejme u moudré matky přírody. Pomohou celoroční přípravy, kdy včely si do plástů pro zimní období ukládají zásoby pylu a medu, i fyzikální zákony.

Fotovoltaické elektrárny rostou jako houby po dešti a zabírají v krajině veliká území. Jak se s tím vypořádává příroda? Respektive – jak jí v tom člověk může pomoci? Dobrým příkladem jsou opatření na ochranu dnes ohrožených druhů mravenců při výstavbě fotovoltaické elektrárny (FVE) Ralsko.

Ve studii zveřejněné online na AAPS Journal američtí vědci uvádějí, že na dlouhých vesmírných misích nebudou možná astronauti moci užívat běžné léky obsahující paracetamol k léčbě bolestí anebo antibiotika pro boj s infekcemi. Lékům totiž ve vesmíru klesá účinnost – příčinou může být neustálá, sice nízká, avšak dlouhodobá, radiace na palubě kosmických plavidel.

Také máte rádi vepřové řízky na talíři, ale nechcete, aby kvůli nim umřelo prasátko? Vyhovět těmto zdánlivě neslučitelným požadavkům by zřejmě umožnilo maso pěstované ve zkumavce, či spíše na Petriho misce. Pojďme se podívat, za jak dlouho vás v restauraci pohostí umělým steakem.