Medicína a přírodověda

Fotosyntéza je jedním z nejlepších vynálezů přírody. Umožnila existenci vyšších forem života. Pokud bychom ji uměli využít nebo dokonce napodobit, mohla by přispět k řešení budoucích energetických problémů. Manajit Hayer‑Hartlová a Ulrich Hartl nyní zkoumají tuto možnost v Ústavu Maxe Plancka pro biochemii v Martinsriedu u Mnichova.

Tis (Taxus baccata) kdysi býval běžnou ozdobou našich lesů, avšak lidským přičiněním byl téměř vyhuben. Poslední zbytky jeho populace se zachovaly většinou jen v těžko přístupném terénu, kde lesníci intenzivně nehospodaří. Silně ohrožený chráněný tis červený zná dnes většina lidí pouze z parků v jeho zahradní a vegetativně množené podobě. Proto je dobrou zprávou, že se letos stal dřevinou roku.

Před dvěma lety vyšel v Třípólu článek CCS aneb Cam ten Carbon Složíme (http://3pol.cz/847‑ccs‑aneb‑cam‑ten‑carbon‑slozime). Vracíme se k tématu a podíváme se na podzemní ukládání oxidu uhličitého produkovaného lidskou činností podrobněji.

Vltavíny přitahují nejen krásné ženy, ale i vědce; jejich vznik totiž stále obestírá řada dosud nevysvětlených otázek. Jednou z nich je přesné určení materiálů, z nichž při dopadu obrovského meteoritu před 14,5 milióny let vltavíny vznikly. Autoři článku hledají pomocí jaderných analytických metod důkazy pro originální hypotézu, podle níž se na vzniku vltavínů podílela kromě dosud uvažovaných povrchových sedimentů i rostlinná a půdní biomasa v místě dopadu meteoritu.

Pomalu a téměř nepostřehnutelně se zvyšuje hladina moří a oceánů. Důvodem může být skutečnost, že moře „polykají“ tající led, nebo že má teplejší mořská voda větší objem. Existuje ale i další příčina, která může přispívat k růstu hladiny moří. Je jím odčerpávání zásob podzemní vody na povrch, odkud voda nakonec odteče do moře.

Uran není jediným palivem pro jaderné reaktory, je však palivem dominantním. Odkud vlastně pochází? V měřítku Sluneční soustavy, kde stejně jako Slunce jsou i plynné planety tvořeny převážně nejlehčími prvky vodíkem a heliem a terestrické planety železem, kyslíkem, hořčíkem a křemíkem, není existence prvků s vysokým protonovým číslem obvyklá. Současné teorie hovoří o tom, že tyto prvky vznikly za ohromného toku neutronů při výbuchu jedné, případně více supernov.