Prakticky všechny „říše” živé přírody se mohou pochlubit světélkujícími organizmy. Přírodní luminiscenci neznáme jen v říši rostlin. Ale i mezi rostlinami si dnes lidé vytvořili umělé světélkující mutace. Mezi přirozeně světélkující organizmy můžeme zařadit např. některé bakterie, houby, medúzy, kroužkovce, hvězdice, hlavonožce, ryby, hmyz...
Jde to! Skutečně, digitalizace nemilosrdně proniká do všech oborů a odvětví, radiologii nevyjímaje. Zdá se, že snímkování na běžný rtg film bude již v brzké budoucnosti minulostí. Přesvědčuje nás o tom rozmach digitalizace na RtG pracovištích v celém světě i v ČR.
Kyselina deoxyribonukleová tvoří základní složku mechanismu dědičnosti živých organismů. Stojí na počátku našich životů a tvorby každé tělní buňky. V evoluci se ukázala jako nepostradatelný a jedinečný mechanismus pro zachování i přenos genetické informace. Vědci v současné době zkoumají, nakolik bude možné využít její specifické vlastnosti v moderních informačních technologiích.
Až jednou v podvečer zavítáte do mlžných lužních lesů k zákrutám tajemných starých říčních ramen, může se stát, že zahlédnete stvoření ne nepodobné dvěma kresleným postavičkám z oblíbeného Večerníčku. Na první pohled se možná bude zdát, že po hladině pluje dřevěná kláda, ovšem když vystrčí hlavu a placatý ocas, je všem jasné, že jde o bobra.
PET – pozitronová emisní tomografie – je jednou z nejmodernějších metod diagnostického zobrazení v nukleární medicíně.
V dnešním dílu nekonečného seriálu o záření v medicíně se seznámíme se špičkou soudobé technologie.
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
