Medicína a přírodověda

Zvířata, zejména ta na souši, nemohou růst donekonečna. Hlavní důvod tkví v geometrii. Největším zvířetem, které kdy na Zemi chodilo, byl pravděpodobně dinosaurus Argentinosaurus, mohutný titanosaurus o hmotnosti 70 tun, který žil asi před 90 miliony let v období svrchní křídy. Pro srovnání - dnes je nejtěžším zvířetem na zemi slon africký (Loxodonta), který váží méně než 7 tun. Ale mohlo by ho někdy nějaké zvíře překonat? Existuje limit, jak velké zvíře může být? Možná nejtěžším zvířetem, které kdy žilo, je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) s průměrnou váhou 150 tun, ten ovšem žije ve vodě.

Vědci, kteří studují bratrance bakterie zodpovědné za tuberkulózu a lepru, v něm objevili enzym, který umí z vodíku udělat elektřinu. A myslí si, že by se mohl použít k vytvoření nového, čistého zdroje energie - energie doslova z ničeho. Enzym byl pojmenován Huc. Používá jej bakterie Mycobacterium smegmatis k čerpání energie z atmosférického vodíku, což jí umožňuje přežít v extrémním prostředí chudém na živiny. Nyní se vědcům podařilo enzym extrahovat a studovat jej. Věří, že tím našli klíč k novému zdroji energie, který by mohl být použit k napájení např. malých přenosných elektrických zařízení. Svá zjištění zveřejnili 8. března 2023 v časopise Nature.

Teprve rok působí na trhu bioinformatický startup Macromo, který se zaměřuje na personalizovaná preventivní doporučení na základě analýzy DNA. V prosinci 2021 jej založil tým čtyř mladých nadšenců, který za dvanáct měsíců dokázal přetavit původní myšlenku využití analýzy DNA k preventivním účelům do sofistikovaného produktu, který mění způsob, jakým lidé sledují svá zdravotní data a jednají na základě nich. Vytvořili unikátní aplikaci, získali stěžejní investory a svůj produkt začali prodávat v internetové lékárně Pilulka.cz

Existují obrnění brouci, kteří  jsou téměř nerozbitní.  Můžete je plácnout, dupnout na ně nebo je přejet autem, a oni utečou, jako by se nechumelilo. Dravci si na ně nepřijdou. Nemohou jejich krovky (elytru - ztvrdlá exokeletární přední křídla) prokousnout ani propíchnout drápem. Vědci zkoumali, jak je to možné. Proč jsou vnější pouzdra, exoskelety, těchto brouků, známá jako krovky, tak tvrdá? Tvoří je řada hladce propojených částí jako puzzle. Geometrie a vnitřní struktura tohoto „skládačkového“ designu zvyšují pevnost broučího brnění.

Dosud nejhlubší zemětřesení, jaké vědci zaznamenali, se událo v ohromující hloubce 751 kilometrů pod zemským povrchem. Doposud se mělo za to, že v takové hloubce je to nemožné. K zemětřesení došlo ve spodním plášti Země, kde seismologové předpokládali, že při extrémních tlacích se horniny s větší pravděpodobností ohýbají a deformují, než aby se zlomily s náhlým uvolněním energie. Země nás stále překvapuje a ne vždy se chová přesně podle očekávání.

Pravidelná či dlouhodobá konzumace stravy s vysokým obsahem tuku, resp. kalorií, může snížit schopnost mozku regulovat příjem kalorií. Nový výzkum na potkanech publikovaný v Časopis fyziologie zjistil, že po krátkém období krmení vysokotučnou/vysokokalorickou stravou, se mozek přizpůsobuje, reaguje na požitou potravu a snižuje množství konzumovaných potravin, aby příjem kalorií vyrovnal. Po dlouhodobém krmení touto stravou však mozek "otupí" a přestane regulovat. Vědci z Penn State College of Medicine v USA naznačují, že příjem kalorií je krátkodobě regulován buňkami nazývanými astrocyty (velké buňky ve tvaru hvězdy v mozku, které regulují mnoho různých funkcí mozkových neuronů), které řídí signální dráhu mezi mozkem a střevem. Zdá se, že nepřetržitá konzumace stravy s vysokým obsahem tuku/kalorií narušuje tuto signální dráhu.