Medicína a přírodověda

Borovice wolemie vznešená (Wollemia nobilis) byla považována za vyhynulou. Podle fosilních nálezů měla vyhynout před dvěma miliony let. V roce 1994 objevili turisté v pískovcových skalách kaňonu v Národním parku Wollemi, asi 150 kilometrů západně od Sydney v Austrálii, skupinu podivných stromů. Jeden z turistů  to oznámil členu parkové služby, který pak ukázal vzorky listů botanikovi. K velikému překvapení se zjistilo, že jde o starověký druh, který byl v podstatě zmrazen v čase od doby, kdy se po Zemi potulovali dinosauři. Vědci následně dekódovali jeho genom, aby pochopili, jak přežil tak dlouho téměř beze změny.

V lidském těle je řada vysoce mechanicky namáhaných uzlů. Typicky se jedná (nejen) o všechny velké klouby. Pokud dochází k jejich selhávání, pak od prvopočátků aplikace implantátů představují kovy materiály první volby pro konstrukci náhrad. Nicméně je v rámci objektivity třeba konstatovat, že v řadě případů jsou implantáty komplexními systémy obsahujícími též polymerní a anorganické/keramické komponenty. Kovovým biomateriálem je, na základě ne zcela vyčerpávající definice, systém založený na jedné nebo více kovových komponentách, který splňuje všechny technické a legislativní požadavky pro aplikaci v lidském organizmu.

Asi 70 procent zemského povrchu je pokryto vodou, přesto oceány zůstávají pro vědce z velké části záhadou. O povrchu Měsíce se ví více než o hlubinách oceánu. Ve skutečnosti na Měsíc vkročilo 12 lidí, ale pouze tři byli v Mariánském příkopu – nejhlubší části oceánu, v hloubce zhruba 11 kilometrů. Na oslavu Světového dne oceánů (8. června) uvádíme několik nejzajímavějších objevů z oceánů naší planety.

Létáme do vesmíru, hledáme cizí civilizace, a přitom na naší vlastní planetě jsou neprobádané říše, které se zdají být téměř mimozemské. Průsvitné ryby poletují sem a tam, podivné, květům podobné lilijice se houpají ve vodě. Z temnoty podmořských kaňonů se zjevují bizarní příšery. Kde taková místa jsou? Jsou ve všech z pěti světových oceánů. Nejhlubším místem v Tichém oceánu (a na celé Zemi) je Mariánský příkop. Jeho nejhlubším bodem je Challenger Deep poblíž amerického území Guam - 10 973 m pod hladinou vody. Nejhlubší oblastí Atlantského oceánu je Milwaukee Deep hluboký 8 408 m v Portorickém příkopu.) Bezejmenná oblast na dně Indického oceánu dosahuje 7 290 m. Jižní oceán (také zvaný Antarktický oceán) jde až do 7 385 m v jižním Sandwichově příkopu a Severní ledový oceán klesá do hloubky 4 877 m v Molloy Deep v průlivu Fram. Jsou daleko od dosahu Slunce -  a přece je zde život.

Zvířata, zejména ta na souši, nemohou růst donekonečna. Hlavní důvod tkví v geometrii. Největším zvířetem, které kdy na Zemi chodilo, byl pravděpodobně dinosaurus Argentinosaurus, mohutný titanosaurus o hmotnosti 70 tun, který žil asi před 90 miliony let v období svrchní křídy. Pro srovnání - dnes je nejtěžším zvířetem na zemi slon africký (Loxodonta), který váží méně než 7 tun. Ale mohlo by ho někdy nějaké zvíře překonat? Existuje limit, jak velké zvíře může být? Možná nejtěžším zvířetem, které kdy žilo, je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) s průměrnou váhou 150 tun, ten ovšem žije ve vodě.

Vědci, kteří studují bratrance bakterie zodpovědné za tuberkulózu a lepru, v něm objevili enzym, který umí z vodíku udělat elektřinu. A myslí si, že by se mohl použít k vytvoření nového, čistého zdroje energie - energie doslova z ničeho. Enzym byl pojmenován Huc. Používá jej bakterie Mycobacterium smegmatis k čerpání energie z atmosférického vodíku, což jí umožňuje přežít v extrémním prostředí chudém na živiny. Nyní se vědcům podařilo enzym extrahovat a studovat jej. Věří, že tím našli klíč k novému zdroji energie, který by mohl být použit k napájení např. malých přenosných elektrických zařízení. Svá zjištění zveřejnili 8. března 2023 v časopise Nature.