Medicína a přírodověda

67. Generální konference IAEA (Mezinárodní agentury pro atomovou energii) ve Vídni letos v létě vyzvala státy světa, aby se připojily k nové iniciativě – laboratorní síti, která bude generovat a uchovávat data potřebná k efektivnímu hospodaření s vodními zdroji. Global Water Analysis Laboratory (GloWAL) Network (Globální laboratorní síť pro analýzu vody) byla vytvořena jako odezva na krizi způsobenou změnou klimatu a projevující se záplavami, stoupáním mořské hladiny, úbytkem ledovců, suchem, lesními požáry atd. Globální oteplování mění rozložení vody na světě, některé oblasti se stávají suššími, některé se zaplavují. Ubývá vodních zdrojů, jsou znečistěné, nepředvídatelně se mohou ztrácet.

Rozpadem superkontinentů mohly být vyvolány explozivní erupce, které vystřelovaly fontány diamantů ze zemského pláště k zemskému povrchu. Diamanty se tvoří přibližně 150 kilometrů hluboko pod zemskou kůrou. Velmi rychle se pomocí vulkanických erupcí vynořují až na povrch s horninou zvanou kimberlit. Kimberlit (název vznikl dle naleziště diamantů, města Kimberley v Jižní Africe), je namodralá hornina, jejímž základním minerálem je olivín. Kimberlity se ze sopečných sopouchů pohybují rychlostí mezi 18 km/h až 133 km/h. Některé erupce mohly být vyvolány i výbuchy plynů a prachu, jaké známe ze zemského povrchu. Uvádí to Thomas Gernon, profesor vědy o Zemi a klimatu na University of Southampton v Anglii.

Stopy výskytu vody v hlubokém nitru Země nedávno odhalilo zkoumání diamantů. Vzácný typ diamantu může naznačovat, že voda může proniknout hlouběji do nitra Země, než si vědci dříve mysleli.

V laboratorních experimentech vědci napodobovali podmínky v zemském plášti, vrstvě pod zemskou kůrou, kde se mohou tvořit diamanty. Zjistili, že diamanty rostly pouze tehdy, když byly vystaveny elektrickému poli. Stačilo i slabé, kolem 1 V/m. Studii zveřejnil online 20. ledna 2023 časopis Science Advances. Bez přítomnosti elektrického napětí se diamanty netvoří. Diamanty jsou v podstatě atomy uhlíku uspořádané v krystalové struktuře. Tvoří se více než 150 kilometrů hluboko pod zemským povrchem, kde tlaky dosahují několika gigapascalů a teploty mohou stoupat až k 1 500 ^oC. Mnoho faktorů nutných pro vznik ceněného drahokamu však zůstává záhadou. Vědecký tým z Německa a Ruska se tentokrát zaměřil zejména na jeden z nich: podzemní elektrická pole.

Krátké zdřímnutí ve správnou denní dobu může zvýšit soustředění, pomoci zpevnit vzpomínky a potenciálně zlepšit zdraví srdce. Zdřímnutí během dne je starodávný zvyk, který se praktikuje po celém světě. Zatímco někteří lidé považují zdřímnutí za luxusní požitek, jiní to vidí jako způsob, jak udržet bdělost a pohodu. Ale zdřímnutí může mít i nevýhody.

Borovice wolemie vznešená (Wollemia nobilis) byla považována za vyhynulou. Podle fosilních nálezů měla vyhynout před dvěma miliony let. V roce 1994 objevili turisté v pískovcových skalách kaňonu v Národním parku Wollemi, asi 150 kilometrů západně od Sydney v Austrálii, skupinu podivných stromů. Jeden z turistů  to oznámil členu parkové služby, který pak ukázal vzorky listů botanikovi. K velikému překvapení se zjistilo, že jde o starověký druh, který byl v podstatě zmrazen v čase od doby, kdy se po Zemi potulovali dinosauři. Vědci následně dekódovali jeho genom, aby pochopili, jak přežil tak dlouho téměř beze změny.